7. března 2019, Carolina č. 959

Jan Hamáček obhájil post předsedy ČSSD, uspěl i neznámý Michal Šmarda

Jan Hamáček se na víkendovém sjezdu sociálních demokratů v Hradci Králové znovu stal předsedou strany. Byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci a zvítězil se silnou podporou 86 % delegátů. Pozici prvního místopředsedy obhájil Roman Onderka, který s Hamáčkem spolupracuje již od loňského listopadu, kdy nahradil Jiřího Zimolu.

Z nových řadových místopředsedů získal největší podporu širší veřejnosti neznámý Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě. Následovali ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a poslanec Ondřej Veselý. Těsným výsledkem (54 %) se místopředsedou stal i ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten se před sjezdem vyjádřil, že pokud nebude zvolen, zváží své setrvání na postu šéfa diplomacie.

Pátého místopředsedu se nepodařilo zvolit. Tomáš Hanzel ani Lucie Orgoníková nezískali dostatečný počet hlasů. Tato pozice tedy zůstane prozatím neobsazená.

Sjezd navštívil i prezident Miloš Zeman. Jeho letošní projev se nesl spíše v povzbuzujícím duchu. Členy ČSSD překvapil svým prohlášením, že sociální demokracii bude volit v evropských volbách. Nepřímo ale zkritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka. „Teď budu nepříjemný. Druhou stranou mince jsou dvouprocentní výsledky některých organizací. A předsedové těchto organizací mají tu odvahu kandidovat na nejrůznější funkce, místo aby rezignovali a uvolnili místo schopnějším. Jistě víte, o kom mluvím, ale protože jsem zdvořilý člověk, nikoho jsem nejmenoval,“ citoval prezidenta Respekt. Zeman také uvedl, že strana by se měla více než na liberální voliče zaměřit na důchodce a sociálně slabší.

ČSSD hlasovala o nových stanovách. Již nebude mít kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách a zruší ústřední výkonný výbor. Ten nahradí zhruba šedesátičlenný model předsednictva. Změnu prosazoval především předseda Jan Hamáček.

Hana Grohová

Lidovci v evropských volbách povedou sjednocenou konzervativní pravici

KDU-ČSL zahájila 1. března předvolební kampaň k letošním volbám do Evropského parlamentu. Původně do nich měla jít spolu s TOP 09 a STAN, nakonec však na kandidátce spojili lidovci síly s menšími politickými uskupeními Korunou českou, Konzervativní stranou, Sdružením pro místní správu a také s SNK-Evropští demokraté. „Rozhodli jsme se netříštit síly. V rámci stran, které mají tradiční program a vycházejí z křesťansko-židovských hodnot, se podařilo najít takto silnou sestavu,“ odůvodnil kandidátku současný předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na oficiálním zahájení kampaně.

Hlavním cílem lidovců ve volbách bude pokusit se obhájit tři mandáty, které získali ve volbách v roce 2014. Tyto mandáty budou obhajovat lídr kandidátky Pavel Svoboda, Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová. „I kdyby se kandidátka zcela otočila a brali bychom ji odzadu, tak je to stále silná kandidátka. Je naplněná skutečnými osobnostmi,“ uvedla na zahájení kampaně „dvojka“ lidovecké kandidátky Tomáš Zdechovský. Dalšími známými jmény na kandidátce lidovců jsou např. bývalý ministr kultury Daniel Herman nebo Hayato Okamura.

Volby do EP se v Česku konají 24. a 25. května a rozhodnou o 21 mandátech. Podle posledního průzkumu CVVM by se k nim mělo dostavit zhruba 28 procent voličů, přičemž KDU-ČSL chce volit asi 3,5 procenta z nich.

Filip Karban

Evropa potřebuje Piráty. Pirátská strana zahájila kampaň před volbami do EP

Po KDU-ČSL zahájila svou kampaň před volbami do Evropského parlamentu i Česká pirátská strana. Na nedělní tiskové konferenci představila jména z kandidátky a hlavní pilíře své kampaně.

„V květnových volbách chceme uspět a ukořistit 20 procent. Evropa potřebuje Piráty,“ pronesl v úvodu tiskové konference předseda strany Ivan Bartoš, čímž také zmínil heslo, se kterým se Piráti do voleb vydávají. „Chceme eurovolby vyhrát,“ doplnil kandidát číslo jedna, Marcel Kolaja.

V čele s Marcelem Kolajou půjdou do voleb za Piráty městská zastupitelka Markéta Gregorová, poslanec a místopředseda výboru pro evropské záležitosti Mikuláš Peksa, odborník na životní prostředí Lukáš Blažej a personální manažerka Jana Koláříková.

Všichni kandidáti postupně představili hlavní témata, se kterými se do voleb vydávají. Jsou to například obrana EU proti vnějším i vnitřním hrozbám, hospodaření s evropskými financemi, ochrana před extremismem, reforma zemědělství a technologií nebo boj proti internetové cenzuře a daňovým únikům. V neposlední řadě se chtějí zaměřit na svobodu pohybu a studijních možností, podporu udržitelných zdrojů a ochranu klimatu. Klíčovými hodnotami jsou férovost, rovnost a svoboda.

V rámci kampaně Piráti plánují, že navštíví postupně všechny kraje. Své voliče ale chtějí oslovovat také on-line. Žádný mandát neobhajují, momentálně nemají v EP zastoupení.

Z tiskové konference Karolína Schubertová

Kateřina Konečná vede k eurovolbám koalici Česká levice společně!

KSČM kandiduje do letošních eurovoleb v koalici levicových stran pod názvem Česká levice společně! a s heslem Nenechme to tak! Společnou kandidátku, v jejímž čele stojí Kateřina Konečná, tvoří poměrně mladí lidé (věkový průměr je 41 let) různých profesí. Jsou mezi nimi bývalí europoslanci, ale třeba i redaktor Haló novin nebo řidička kamionu. Koalici tvoří KSČM a Strana demokratického socialismu (SDS), ale i lidé hlásící se ke Komunistické straně Československa (KSČ). KSČ je strana, která se staví za socialismus budovaný na zásadách marxismu-leninismu, neuznává porevoluční uspořádání a jako symbol používá pěticípou rudou hvězdu se srpem a kladivem uprostřed.

Ve volebním programu KSČM najdeme například cíl zavést jednotnou evropskou minimální mzdu, posílit pravomoci Evropského parlamentu a Evropské občanské iniciativy (která může vyzvat Evropskou komisi k vyhlášení referenda), odmítnutí založení Evropského obranného fondu, ale i boj s klimatickou změnou. Lídryně kandidátky Konečná, dosavadní europoslankyně za KSČM, stanovila jako cíl zvýšit počet komunistických křesel v EP ze tří na čtyři.

Na úterním neformálním setkání kandidátů se jich novináři ptali na témata, kterými se zabývají. Ekologické otázky má na starosti Lukáš Pařízek z pátého místa kandidátky. Chtěl by se zaměřit na problematiku ubývajících zásob pitné vody a hromadících se odpadů. Řešením je podle něj sjednocení evropské daňové politiky. Říká, že náklady na ekologická opatření by měly nést nadnárodní korporace. Arťom Korjagin, na kandidátce pod číslem tři, považuje za hlavní téma „demokratizaci“ EU, konkrétně by chtěl do jejího rozhodování zapojit více celoevropských referend. Jako výhodu uvádí zkušenost strany s řízením socialistického státu, jeho principy by chtěl prosadit v kapitalisticky založené Evropě. Nejmladší člen kandidátky Andrej Bóna, který na ní zaujímá druhé místo, považuje za nutné zavést v unii jednotnou minimální mzdu.

„EU nemůže dál fungovat v systému, v jakém funguje, Evropská komise nám diktuje víc a víc a občané mají čím dál menší šanci být u toho,“ říká Kateřina Konečná. Podle ní EU vydává moc nové legislativy a chybí vize do budoucna, rozhodně by ale nepodpořila směřování k eurofederaci nebo zavedení eura v ČR. Kampaň za své zvolení vede s heslem Dejme EU Konečnou! V následujících šesti týdnech budou kandidáti České levice společně! ve třech transportérech jezdit po republice a diskutovat s občany.

Z neformálního setkání kandidátů KSČM Anna Pěkná

Poslanecký týden – největší kůrovcová kalamita v historii, registr smluv i střet zájmů

Schůze Poslanecké sněmovny, která začala v úterý 5. března, se hned v prvních dnech zaměřuje na více než aktuální problém české krajiny. Konkrétně na kůrovcovou kalamitu, kterou sám ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) označil za největší v historii. Objem dřeva vytěženého z českých lesů se třetí rok po sobě zdvojnásobuje.

Podle stávající legislativy jsou vlastníci lesů povinni vytěžit všechno napadené i již odumřelé dřevo z lesa co nejdříve. To by se novou úpravou těžařského zákona, kterou představilo právě ministerstvo zemědělství, mělo změnit. Vlastníci tak budou nyní povinováni vytěžit především ty části lesa, ze kterých by se mohl kůrovec šířit do jeho zdravých částí. Nově bude prodloužena i lhůta pro opětné zalesnění. Návrh má podporu napříč poslaneckými kluby. Očekávalo se tak jeho bezproblémové schválení ve zrychleném procesu, tedy pouze v jednom čtení, a to hned druhý den nové schůze, ve středu 6. března. Nová úprava by tak mohla začít platit už na jaře.

Do třetího čtení, tedy i k finálnímu hlasování, míří pirátská novela o registru smluv, podle níž by všechny firmy s většinovým vlastnictvím státu, krajů a obcí přišly o dosavadní výjimky z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Návrhu hrozilo vrácení do druhého čtení, skupina senátorů totiž podala návrh na úplné zrušení normy s obavami, že její uplatňování může veřejnému sektoru způsobit až miliardové škody. Ústavní soud se ale s jejich obavami neztotožnil.

Zmírňující pozměňovací návrh podal poslanec Adam Kalous (ANO). „Společnost ČEZ a další státní firmy, jejichž cenné papíry se obchodují na burze, by smlouvy zveřejňovaly v mírnějším režimu, jako má například národní podnik Budějovický Budvar,“ dodal poslanec. Výjimku pro akciové společnosti kotované na burze schválili zákonodárci už v minulém volebním období. Piráti však poukazují na to, že ustanovení využily například i České dráhy, které se díky vydání dluhopisů povinnému registru smluv vyhnuly, a chtějí tuto výjimku zrušit úplně. Hlasovat o návrhu by se mohlo v pátek 8. března.

Sněmovna měla kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše zrychleně projednat návrh novely Zákona o podpoře regionálního rozvoje, která by umožnila, aby vládní radě pro fondy EU předsedal i jiný člen kabinetu než premiér. „Návrh je reakcí na kritiku Evropské unie ohledně možného Babišova střetu zájmů,“ uvedla po jednání vlády v prosinci loňského roku ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) jako předkladatelka návrhu. Schválení zablokovaly kluby ODS, Pirátů a TOP 09 a novelou se nyní bude zabývat sněmovní výbor pro veřejnou správu.

Na schválení také stále čekají výroční zprávy České televize, nejstarší z nich jsou dokonce z roku 2016, i proto si poslanci odhlasovali pevné zařazení tohoto bodu do programu, a to ve čtvrtek 14. března.

Pavel Mazanec

K 20. výročí českého členství v NATO připravil Vojenský historický ústav výstavu

Před budovou Generálního štábu Armády České republiky v Praze je u příležitosti oslav 20 let České republiky v NATO k vidění stejnojmenná výstava. V pátek 1. března se jejího zahájení na Vítězném náměstí zúčastnily desítky osob, včetně významných hostů, mezi nimiž byli i primátor Prahy Zdeněk Hřib, kardinál Dominik Duka, senátor Pavel Fischer a další.

Expozici uvedl první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajor Jaromír Zůna proslovem, ve kterém pohovořil o významných meznících členství ČR v Severoatlantické alianci i o transformaci armádního odvětví v období našeho členství, tedy mezi lety 1999–2019. „Česká republika se od svého vstupu do NATO profilovala jako spolehlivý a aktivní člen Aliance, významně přispívající k naplnění jejího trvalého účelu, kterým je obrana svobod a bezpečnosti jejích členů politickými i vojenskými prostředky,“ řekl.

NATO je důležitým paktem, který vznikl po druhé světové válce s hlavní myšlenkou vzájemné vojenské spolupráce. Vyvinul se ze sdružení nejprve spíše politického v jednu z nejzásadnějších vojenských aliancí, která v současné době sdružuje 29 zemí, včetně Česka.

Výstavu tvoří 20 symbolických panelů fotografií a doprovodného textu, které se tematicky dělí do dvou částí. První se převážně věnuje kontextu let 1945–1989 a ve druhé se návštěvníci seznámí jak s vlivem a působením ČR v paktu, tak i s jednotlivými aparáty armádních služeb, jako jsou letectvo, chemické oddíly, zahraniční spolupráce apod.

Výstava bude na Vítězném náměstí k zhlédnutí do 12. března a následně se přesune na Hradčanské náměstí, kde však potrvá pouze jeden den.

Ze zahájení výstavy Zuzana Doubravová

Zbytky železné opony Čechy a Němce stále rozdělují, tvrdí publikace

Podle publikace Česko-německé vztahy v číslech nastal ve vztazích České republiky a Německa nepopiratelný pokrok. Nevystupuje v nich už tolik komplikovaných témat jako v minulosti, stále tu ale přetrvávají „zbytky železné opony”. Dělící prvky existují jak na úrovni fyzické – nedostatečná přeshraniční infrastruktura, tak na úrovni sociální, ve formě rozdílných příjmů. „Velký problém představuje jazyková bariéra, ta vychází jako největší problém i z průzkumů,” říká Hana Rydza, jedna z autorek publikace. Střední nebo velmi pokročilou znalost německého jazyka v šetření ČSÚ z roku 2016 uvádí jen 8,5 % Čechů. Na druhé straně podobný výzkum ani neexistuje.

Publikace vznikla za podpory Asociace pro mezinárodní otázky ve spolupráci s Česko-německým fondem. Již dříve dostupné údaje tu autorky Zuzana Lizcová (AMO) a Hana Rydza (Humboldtova Univerzita v Berlíně) shromažďují s cílem poskytnout impuls k hlubšímu zamyšlení. Studii novinářům představily 5. března v pražské kavárně Bílá vrána. Vyjde také jako odborný článek v německém časopise Osteuropa.

Témata jako demografický vývoj, zahraniční obchod nebo vědu a výzkum autorky demonstrují na grafech, které jsou sestaveny převážně z údajů ČSÚ, Eurostatu a statistik českých ministerstev. Studie srovnává i provázanost po hospodářské a energetické stránce. „Z publikovaných grafů je zřejmé, že i když HDP v ČR roste, stále zůstává hluboko pod evropským průměrem. HDP na obyvatele obou zemí se nepřibližují. Můžeme tedy pozorovat kontinuální růst, ale žádné sbližování,” tvrdí Zuzana Lizcová. Ze shromážděných údajů také vyplývá protichůdný vývoj v kultuře.

„Některé grafy vypadají velmi pozitivně, například popularita jedné z největších kulturních akcí, filmového festivalu Das Filmfest, roste. Méně pozitivně už to vypadá v oblasti literatury. U překladů z češtiny do němčiny pozorujeme kontinuální pokles. Doufáme, že se křivka pohne směrem nahoru po naší letošní účasti jako hlavní hostitelské země na knižním festivalu v Lipsku,” říká Lizcová. Das Filmfest láká rok od roku více návštěvníků. Vloni se na tento festival německy mluvených filmů pořádaný v Praze přišlo podívat 8061 lidí, což je oproti roku 2006 více než čtyřnásobek.

Z kavárny Bílá vrána Jana Kramlová

Slovensko čekají prezidentské volby, favoritkou je právnička Zuzana Čaputová

V sobotu 16. března se na Slovensku bude konat první kolo prezidentských voleb. Voliči si budou vybírat ze třinácti kandidátů. Podle posledních předvolebních průzkumů, na jejichž zveřejňování už platí v zemi moratorium, vede v preferencích právnička a občanská aktivistka Zuzana Čaputová, kterou by, podle pro ni nejpříznivějšího průzkumu agentury AKO, volilo téměř 53 % oprávněných voličů. Za ní se s necelými 17 % hlasů drží Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise, podporovaný vládní stranou Směr-SD. Na třetím místě je soudce a bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin s více než 11 %. Současný prezident Andrej Kiska se po prvním funkčním období rozhodl znovu nekandidovat.

Čaputová do volebního klání o prezidentskou funkci vstoupila jako neznámý adept a v krátké době se vyšvihla do čela kandidátského pelotonu. Za vysokou popularitu mezi Slováky nejspíše vděčí několika faktorům: zdařilé účasti v televizních debatách, nečekanému odstoupení nadějného kandidáta Roberta Mistríka v její prospěch a předchozí neangažovanosti ve vysoké politice. Právě různé kauzy vysoké politiky jsou na Slovensku momentálně velkým tématem, a tak v tomto ohledu na favorizovanou kandidátku Šefčovič kvůli podpoře od strany Směr-SD velmi ztrácí. Čaputová se proti vládní straně vymezila, v minulosti také bojovala proti skládce v Pezinku prosazované Mariánem Kočnerem, kontroverzním podnikatelem spojovaným také s vraždou novináře Jána Kuciaka.

Zajímavostí těchto voleb je, že kvůli nejasné formulaci v ústavě by případná nadpoloviční většina hlasů pravděpodobně nestačila k získání mandátu v prvním kole. Nesrovnalosti ve výkladu by mohlo objasnit plénum ústavního soudu, to ovšem aktuálně není usnášeníschopné kvůli obstrukcím parlamentu. Nepodařilo se vybrat nové kandidáty na ústavní soudce, instituce tak se čtyřmi ze 13 soudců zůstává částečně paralyzována.

Ondřej Štolc

Zeman varoval v Košicích před odchodem NATO z Afghánistánu

Miloš Zeman se společně s dalšími prezidenty zemí střední a východní Evropy zúčastnil 28. února summitu tzv. bukurešťské devítky. Hostitelem se staly slovenské Košice a debata se soustředila na aktuální bezpečnostní situaci, dezinformace či hybridní hrozby. Setkání se zúčastnil také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Devítka“, tedy východní křídlo Severoatlantické aliance, vznikla v roce 2014 na popud Rumunska v návaznosti na ukrajinskou krizi. Hlavním cílem sdružení je sjednocování postojů v klíčových otázkách. Mimo Česko a Slovensko sem patří také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.

Zeman se nechal na summitu slyšet, že si nepřeje rozdělování aliance na východní či jiná křídla. „NATO musí zůstat celistvé a jednotné,“ citoval jeho slova Rudolf Jindrák, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, na svém Twitteru.

Podle stejného zdroje obhajovala hlava státu také alianční misi v Afghánistánu: „Mise NATO v Afghánistánu není rétorika, ale skutečné činy, které někdy stojí cenu nejvyšší – lidské životy.“ Statistiky ministerstva obrany uvádí, že v Afghánistánu padlo přes 3500 vojáků, nejvíce z toho Američanů. Podle Zemana by se opuštěním Afghánistánu vytvořil „inkubátor nových teroristů“.

Dále se diskutovaly ruská hrozba či falešné informace. Slovenský prezident Andrej Kiska podotkl, že ohrožení Ruskem není vnímáno stejně v Maďarsku jako například v Pobaltí. Přesto jsou podle něho tato témata zásadní. V deklaraci, již státníci podepsali, však není ani o jednom z těchto nebezpečí přímá zmínka.

Kiska mimo jiné po bilaterálním setkání s šéfem NATO řekl, že je nutné hovořit o bezpečnosti v době míru, stejně tak jako vysvětlovat občanům důležitost investicí do obrany. Slovensko, stejně jako například Česká republika, nesplňuje závazek vynakládat 2 % výdajů na obranu, jak jim to ukládají pravidla členství v NATO.

Tomáš Pacovský

Češi a reklama 2019: Pivo nevadí, zato propagaci tvrdého alkoholu by zakázali

Názory na témata v reklamě se mezi českou populací liší, zejména s ohledem na věk dotazovaných. Například pro zákaz reklamy na cigarety jsou lidé nad 60 let a vysokoškoláci. Každý čtvrtý Čech by pak zakázal reklamu na tvrdý alkohol, pivo ale lidem tolik nevadí. I takové výsledky přinesla studie Češi a reklama, jejíž výsledky zveřejnili na tiskové konferenci ve čtvrtek 28. února.

Mezi zadavateli průzkumu byly Česká marketingová společnost (ČMS) a České sdružení pro značkové výrobky (ČSZV). Šetření v lednu realizovala výzkumná agentura ppm factum research. „Výzkum probíhá pravidelně každoročně od roku 1993, v letošním roce proběhla již 36. vlna tohoto šetření. V prvních letech byl výzkum realizován vícekrát ročně. Základní výzkumné otázky zůstávají stejné, ale postupně zařazujeme aktuální témata odpovídající vývoji a významu reklamy nejen jako součásti marketingového mixu, ale důležitého společenského jevu,“ uvedla prezidentka ČMS a zakladatelka výzkumu Češi a reklama Jitka Vysekalová. Letos se studie zabývala především tím, kde jsou lidé reklamou nejvíce přesyceni, a cílila hlavně na online populaci ve věku 15 a více let. Od výsledků měření v roce 2018 poklesla přesycenost reklamou v tisku, ale naopak významně narostla na internetu, zejména v souvislosti s trendem sociálních sítí.

S ohledem na demografické údaje vnímají reklamu jako nezbytný nástroj zejména obyvatelé Prahy. Jsou obeznámeni s faktem, že se jedná o jeden z hlavních zdrojů financování ekonomiky. Zároveň jsou ale nespokojeni s množstvím inzertní plochy umístěné v centrech měst, obzvlášť těch historických.

Z tiskové konference Ester-Marietta Sidibé

Anděl se rozdával po dvou, nováčkům i mazákům

Od úterního večera mají ceny Anděl své nové držitele. Z 13 kategorií si po dvou soškách odnesly Barbora Poláková a kapely Lucie a The Atavists. Andělé připomněli výročí 60 let divadla Semafor a uvedli do síně slávy zpěváka Michala Prokopa. Ten na závěr programu energicky zazpíval svou nejznámější skladbu Kolej Yesterday.

Osmadvacátý ročník předávání hudebních cen Anděl zahájily svým vystoupením kapely Wohnout a Mandrage v úterý 5. března ve 21:35. Večerem diváky provázel herec Tomáš Měcháček. Z hlavních kategorií sólového interpreta a interpretky vyšli jako vítězové Miro Žbirka a Barbora Poláková. Té zajistila Česká hudební akademie i druhou sošku, tentokrát za nejlepší videoklip. Poláková překvapila svou děkovnou řečí, během které vyjmenovala všechny účinkující videa ke své skladbě 2-8-5. Úspěchy slavila i vcelku neznámá skupina The Atavists. Stala se Objevem roku a za kategorii Rock převzala cenu od Michala Pavlíčka. V průběhu večera si zahrála hned dvakrát – poprvé na Red Bull Music Stage před Forem Karlín a poté i v sále.

Dva Anděly získala kapela Lucie. Díky své nové desce EvoLucie dosáhla na první místo ve dvou kategoriích – Album a Skladba roku s názvem Nejlepší, kterou znám. Předání ceny obohatil zpěvák Pokáč svou humornou písničkou s tématem Andělů. Lucie se ovšem nedostavila, sošku tak převzal její manažer. Poslední z nejsledovanějších kategorií Skupinu roku dobyla kapela Monkey Business, v níž zpěvačku Tonyu Graves nedávno nahradila Tereza Černochová. Své vítězství potvrdili i velkolepým vystoupením ke konci programu. Andělé také oslavili formou krátkých scének 60. narozeniny legendárního divadla Semafor. Během nich vystoupili například Jiří Suchý, Jitka Molavcová či Albert Černý. Vzpomínalo se i v medailonku zpěváka Michala Prokopa, který na závěr večera vystoupil s písní Kolej Yesterday a emotivně ukončil letošní ročník.

Nominaci v žánru folk proměnila skupina Žamboši, tedy manželé Žambochovi, za skladbu Louvre. Jejich letošní soška přibude k dvěma předcházejícím. Nejlepším rapperem byl určen label Ty Nikdy. Za Jazz převzala cenu Dorota Barová se svým albem Iluzja. Houslista Jaroslav Svěcený zůstal věrný svému žánru a Anděla v kategorii Klasika předal České filharmonii za skladbu Čím lidé žijí. Poslední cena patří duu Floex & Tom Hodge v kategorii Alternativa a elektronika. Během večera zazněly ještě písně Tomáše Kluse, Thoma Artwaye a Mira Žbirky. Celý slavnostní večer přenášela Česká televize.

Z Fora Karlín Petra Tomášková

Národní divadlo představilo plán na příští sezonu

Nejočekávanější událostí sezony 2019/20 je podle ředitele ND Jana Buriana znovuotevření budovy Státní opery po několikaleté generální rekonstrukci. Slavnostní otevření ve formě velkolepého operního galavečera se chystá na začátek příštího roku. Činohra, balet a opera uvedou v příštím divadelním roce na 20 premiér. V souvislosti s očekávaným třicátým výročím sametové revoluce je v plánu množství happeningů, výstav nebo publikací mapujících vývoj nejen Národního divadla od roku 1989. Médiím to na čtvrteční tiskové konferenci oznámilo vedení ND.

Burian uvedl několik čísel týkajících se uplynulé sezony. Oproti roku 2017 se průměrná návštěvnost zvýšila o dvě procenta na 78 %. Na druhé straně Burian přiznal, že se ND potýká s určitými finančními obtížemi, s čímž nejspíš souvisí snížení celkových tržeb zhruba o sedm milionů korun. Zároveň klade důraz na současnou finanční soběstačnost ND, která je dle jeho slov jedna z největších v Evropě. Pokles zisků podle něj souvisí s tím, že mají k dispozici o jednu budovu méně.

Balet Národního divadla se chystá do nadcházející sezony pod vedením uměleckého šéfa Filipa Barankiewicze. Ten má pro diváky přichystané čtyři premiéry včetně společného projektu baletu ND s Laternou magikou s názvem Bon appétit nebo avantgardního díla Gods and dogs Jiřího Kyliána. Právě tento balet pražští tanečníci předvedou poprvé v září tohoto roku v jihokorejském Soulu. Později na podzim do Prahy naopak zavítá Korejský národní balet, aby zde zatančil Kyliánovu choreografii Forgotten Land.

Uměleckému řediteli Činohry ND Danielu Špinarovi byla prodloužena smlouva o další tři roky. Špinar tak v roli šéfa činohry a současně „dvorního“ režiséra stráví dohromady osm let. Sám to považuje za ideální. Jde podle něj o dobrou dobu potřebnou k zakončení jeho několikaletého snažení. Na další sezonu pro veřejnost přichystal sedm premiér. Bude mezi nimi i hra Duchové jsou taky jenom lidi režisérky Kamily Polívkové.

Per Boye Hansen, nově jmenovaný umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery, oznámil, že se na vytváření programu a obsazení na příští rok nepodílel a „nastoupil do rozjetého vlaku“. Přesto zdůraznil, že za nadcházející sezonu přijímá veškerou odpovědnost. Hansena v příštím roce také čeká šest premiér spolu s již zmiňovaným znovuotevřením Státní opery. Stěhování se do staronové budovy bude spojeno s omezeným provozem. Hansen má v plánu začít zvolna, dokud se lidé s budovou dokonale nesžijí.

Z tiskové konference Štěpán Svoboda

Začala výstava o cestě Prodané nevěsty kolem světa

Jedna z nejznámějších českých oper Prodaná nevěsta se už za života svého autora Bedřicha Smetany vydala na cestu kolem světa. Navštívila třeba Rusko, Ameriku i Afriku. O jejích cestách na zahraniční jeviště pojednává výstava Nevěsta prodaná do ciziny, která měla 5. března vernisáž v Muzeu Bedřicha Smetany na Novotného lávce v Praze.

Autorkou výstavy je Kateřina Viktorová. „Prostor, do kterého je výstava vložená, není velký. Rozhodla jsem se tedy soustředit jen na nejvýznamnější místa. Výstava mapuje Prodanou nevěstu od jejího prvního uvedení v cizině roku 1871 v Petrohradu přes uvedení ve Vídni, New Yorku s Emou Destinnovou nebo Jarmilou Novotnou až po její nejnovější nastudování,“ uvedla na vernisáži.

Smetanova opera se hrála v mnoha evropských městech – zejména v Německu, ale prosadila se také v Africe, Austrálii, Asii a Americe. „Prodaná nevěsta je jedním z nejkrásnějších květů zahrady Smetanovy. Je výrazem nejčistšího optimismu typického pro československého skladatele. Smetana soustředil tento optimismus a svou radostí jej realizoval. A tak zůstává Prodaná nevěsta po více než půl století, kdy byla komponována, především význačným dílem lidského štěstí a zachovává si svěžest přes všechny revoluce, které přešly za tuto dobu hudebním světem. Smetana neměl bouřlivého temperamentu, ale měl jinou ideu – tu největší, kterou mohl mít, a to je dát národu jeho vlastní hudbu. To je cíl velmi sebevědomý a těžký, který Smetana dobojoval až do konce,“ mínil kdysi o Prodané nevěstě skladatel Bohuslav Martinů.

Na výstavě návštěvníci najdou zejména fotografie a plakáty, které doprovází makety scén, originální pamětní stuhy, medaile či album z muzejních sbírek. K nejzajímavějším exponátům nepochybně patří portrét slavné vídeňské představitelky Lili Lejo, která hrála Mařenku. Výstava potrvá až do 2. listopadu 2020.

Z vernisáže Kateřina Zemanová

Cudlín i necudná burleska. Národní galerie Praha zahajuje letošní sezonu

V budově Veletržního paláce v Praze se 28. února uskutečnilo slavnostní zahájení nového výstavního roku Národní galerie Praha. První expozice této sezony přibližuje práci fotografů loni vzniklého spolku 400 ASA. Událost NGP – Grand Opening 2019 začala řečí Marka Ebena, který poté předal slovo generálnímu řediteli galerie Jiřímu Fajtovi. „Připravili jsme celý hrozen aktivit, od výstav až po divadlo a koncerty,“ lákal Fajt návštěvníky. Vedle vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže na revitalizaci budovy Veletržního paláce zmínil například plánované výstavy Josefa Šímy v dubnu či Alberta Giacomettiho v červenci.

Díla předních jmen československé dokumentární fotografie Karla Cudlína, Tomkiho Němce, Antonína Kratochvíla a dalších, jsou umístěna v pátém patře. „To bude od nynějška fotografii zasvěceno,” sdělil v projevu kurátor výstavy Josef Moucha. „Expozice nabízí komplexní zážitek, protože se netýká jenom fotografií, ale jsou tam připraveny i výroky autorů, manifest spolku a projekce dalších záběrů, které se do expozice nevešly. (...) Cílem spolku 400 ASA je pozvednout dokumentární fotografii na úroveň, která jí historicky náleží,” uvedl dále.

Na černobílých snímcích může divák mimo jiné spatřit znovuzrození pražské židovské obce po roce 1989, život romských rodin či křesťanské poutě na vesnicích v Polsku. Do syré krajiny vytvořené cykly fotografů vniká Alžběta Jungrová svým barvitým zachycením pozadí extravagantní Prague Burlesque Show. „Jádrem výstavy je výběr z cyklů zaměřených na soudobou transformaci postkomunistických zemí šířeji pojatého středu a východu Evropy,” uvádí 400 ASA na svém Facebooku. Výstava 400 ASA: Fotografie potrvá do 8. září 2019.

Z NGP David Laufer

Amatérské divadlo oživilo jeviště pražského Disku

O víkendu 2. a 3. března se v divadle Disk uskutečnila krajská postupová přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla pro dospělé a děti Divadelní Tříska 2019. Jedenáct divadelních souborů se před odbornou porotou utkalo o možnost nominace či doporučení do programu celostátní přehlídky činoherního a hudebního divadla Divadelní Piknik Volyně 2019, nebo do programu národní přehlídky divadla pro děti Popelka Rakovník 2019.

Odborná porota ve složení scénografky a režisérky Kateřiny Baranowské, režiséra Jana Holce a režiséra Adama Doležala letos nominovala do programu festivalu ve Volyni představení Zlatý drak souboru Ty-já-tr Hrobeso, tragikomedii z prostředí stejnojmenné thajsko-čínsko-vietnamské restaurace. Doporučení na zařazení do programu se pak dočkala hra souboru OLDstars Iluze, hořká komedie o dvou postarších manželských párech, a Mluvící hlava, autorská inscenace povídek spisovatele a nositele Ceny Jiřího Ortena, Marka Šindelky, souboru Reverzní dveře.

Porota se letos rozhodla neudělit nominaci na dětskou přehlídku Popelka Rakovník 2019 žádné z inscenací, vydala pouze dvě doporučení na zařazení do programu: první souboru Taneční studio Light za taneční vystoupení Republika na nás čeká aneb Kde domov můj, inspirované hrou bývalého prezidenta Václava Havla Zítra to spustíme, a druhou souboru Ty-já-tr Bylo/Nebylo za hudební představení s názvem Za pohádkou kolem světa.

Pražská Divadelní Tříska letos vstoupila do devátého roku svojí existence. Organizace události spadá pod Divadlo (bez záruky) Praha (více informací na www.bezzaruky.cz) s finanční podporou Ministerstva kultury ČR. Tato přehlídka je tradičně jedním z odrazových můstků, vedoucích až k legendárnímu Jiráskovu Hronovu, celorepublikovému festivalu amatérského divadla a zároveň nejstarší divadelní přehlídce v Evropě.

Z divadla Disk Jakub Chodil

O víkendu se hodovalo. Masopust se slavil i v Praze

O víkendu se na mnoha místech České republiky konaly masopustní slavnosti. Tradiční lidové radovánky, jejichž historie na našem území sahá až do 13. století, jsou stále oblíbené a díky činnosti nejrůznějších dobrovolných spolků se v posledních letech dostávají stále častěji do měst. Letos se masopustní průvody konaly například v Hradci Králové, Telči nebo v hlavním městě, a to hned na několika místech – například na Žižkově, v Karlíně nebo na Letné. Právě letenský masopust se letos konal již pošesté. Pořádala ho Galerie Scarabeus ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem pod záštitou starosty Prahy 7 Jana Čižinského.

Letenské masky se slétaly od sobotní půl jedenácté na Strossmayerově náměstí před kostelem svatého Antonína. Slavnostní den zahájil Jan Čižinský, který podle tradice udělil maskám masopustní právo. V 11 hodin se průvod čele s Bakchem, bohem vína a nespoutaného veselí, vydal ulicí Milady Horákové k Národnímu technickému muzeu. V průvodu nechyběly tradiční maškary, jako jsou například slaměný, strakatý, kominík nebo kobyla. V Národním technickém muzeu si návštěvníci mohli prohlédnout stálé expozice či zhlédnout dokument o budově NTM.

Program se poté přesunul do areálu Národního zemědělského muzea. Zde byly k zakoupení typické smažené kobližky i zabijačkový guláš, který k masopustu neodmyslitelně patří. Vystoupil také folklórní spolek Bejvávalo, který předvedl české tance, pro děti byla připravena tři divadelní představení. Dále byly k vidění tematické výstavy – například Masky od Barbory Bálkové nebo expozice fotografií z minulých ročníků masopustu.

Průvod se v odpoledních hodinách přesunul do Vodárenské věže s možností komentované prohlídky a výtvarnou dílnou pro děti. Masopustní den ukončilo hudební vystoupení v Galerii Scarabeus. „Akce se velice vydařila, letošního ročníku se zúčastnilo asi 350 lidí,“ uvedla Kateřina Ebelová, zakladatelka a organizátorka akce.

Masopustní úterek, který býval nejdůležitějším dnem masopustního období, připadl letos na 5. března. S úterní půlnocí začal podle římskokatolického liturgického kalendáře čtyřicetidenní půst. Po něm přichází období Velikonoc.

Z Letné Adéla Šponerová

Počasí

Přelomový týden února a března nám přinesl nadprůměrné teploty. Na několika místech v České republice dokonce padaly rekordy. Mimořádné teploty posledního únorového dne se vyšplhaly až na 18,8º C, a to v Kobylí na Břeclavsku. Dle Českého hydrometeorologického ústavu jde o nejvyšší hodnotu naměřenou 28. února vůbec. Pokles teplot a srážky doprovázející první březnový víkend vystřídá aprílové počasí. Tento scénář se v průběhu týdne zopakuje několikrát, ale dočkáme se i nadprůměrných teplot dosahujících až k 20º C.

Anna Maděrová