10. října 2019, Carolina č. 969

Česká republika se loučí se zpěvákem Karlem Gottem

Veřejnost bude moci uctít Gottovu památku tento pátek od 8:00 až do 22:00 v paláci Žofín na Slovanském ostrově. Na pražské Bertramce, kde zpěvák žil, se lidé loučí již nyní. Z prostoru před vilou se stalo pietní místo zaplněné svíčkami, květinami, vzkazy a dalšími symbolickými předměty. Vzhledem k jejich velikému množství je ulice neprůjezdná. Pohřeb se státními poctami a zádušní mše ve svatovítské katedrále na Pražském hradě se uskuteční tuto sobotu od 11 hodin pouze pro pozvané hosty. Vláda vyhlásila na den pohřbu státní smutek.

Ke Gottově smrti, zemřel 1. října ve věku 80 let, se vyjádřily mnohé osobnosti. „Nesmírně zarmucující zpráva pro celou naši zemi. Karel Gott byl skutečný Umělec, který se rozdával druhým. To je vyčerpávající, ale právě to činí umělce umělcem,“ uvedl prezident Miloš Zeman. V pondělním rozhovoru pro Frekvenci 1 také oznámil, že Gottovi příští rok udělí Řád bílého lva první třídy. Na svém Twitteru reagoval i premiér Andrej Babiš: „Provázel mě od mládí. A každého z nás. Jeden z největších Čechů, které jsme měli tu čest zažít. (...) Mistře, vážil jsem si Vás. Víc, než dokážu říct.“ Zpěvák Štefan Margita, který s Gottem spolupracoval, ho označil za úžasného profíka: „Byl vždy pozitivní, nikdy nepomlouval.“ Pohřbu se zúčastní také ministr kultury Lubomír Zaorálek. „Spojoval nás i v dobách, kdy to tady nebylo jednoduché. (...) On svým vlídným smiřovacím tónem charakterizoval naši zem v zahraničí. Proto si zaslouží největší pocty,“ řekl na tiskové konferenci.

Zpráva o Gottově smrti vyvolala mimořádný ohlas. Smršť textů, obrazů a zvuků dopadla podle www.louc.cz na českého mediálního konzumenta silou hurikánu Dorian na Bahamách a veřejnoprávní zpravodajský kanál ČT24, který zařadil speciální vysílání, byl ve středu 2. října až do pěti hodin odpoledne nejsledovanější televizní stanicí v Česku. Mladá fronta Dnes věnovala 3. října nejslavnějšímu českému zpěvákovi populární hudby nejen titulní stranu, jako ostatní deníky, ale i všech 16 stran celostátního vydání. Gott se stal také hlavním tématem internetového, rozhlasového a televizního zpravodajství. Reagovala také zahraniční média. O Gottově úmrtí psaly The New York Times a The Washington Post, v Německu, kde měl Sinatra Východu mnoho fanoušků, zpráva o jeho skonu dominovala.

S Gottem se lidé loučí i na sociálních sítích. Mezi reakcemi, kterými se uživatelé vyjadřují, se často vyskytuje písmeno F. Výraz pochází z videohry Call of Duty: Advanced Warfare. Při scéně, kde se hlavní postava účastní pohřbu svého přítele, je hráči dán pokyn, aby „zmáčknul klávesu F pro vyjádření respektu“. Scénou se inspirovala internetová kultura, která komentářem F reaguje na negativní či tragické události.

Anastasia Junová

Skončil prezidentský summit v Lánech, V4 podpoří vstup Srbska do EU

Prezidenti Česka, Slovenska, Maďarska a Polska přislíbili maximální pomoc Srbsku při jeho cestě do Evropské unie. Učinili tak na konci dvoudenního summitu, který probíhal od středy 2. října. Hlavy států se shodují, že stabilita na Balkáně je klíčová pro klid v celé Evropě. Probíraly se také ambice V4 v Evropské unii po odchodu Velké Británie nebo například nový finanční plán.

Balkánským zemím věnoval summit celý čtvrtek, kdy se připojili i nejvyšší zástupci Srbska a Slovinska. Prezidenti zemí V4 nakonec deklarovali, že jsou pro vstup Srbské republiky do EU. Zeman tuto informaci zmínil hned v úvodu tiskové konference, kdy řekl: „Jsem rád, že vám mohu oznámit, že všichni prezidenti jednomyslně podporují včlenění Srbska do Evropské unie.“ Srbský prezident Aleksandar Vučič poděkoval zemím V4 za podporu a zároveň hlavy států požádal o pomoc i do budoucna.

Mezi další témata summitu patřil brexit a s tím související proměny postavení jednotlivých zemí v Evropské unii. Zeman prohlásil, že za odchod Velké Británie mohou jak samotní Britové, tak EU. „Evropská komise někdy svými často nesmyslnými direktivami rozčílila britskou populaci,“ podotkl na tiskové konferenci. Hovořilo se také o novém finančním plánu EU na roky 2021 až 2027 a stavu dopravních infrastrukturních projektů. V4 chce v unijním rozpočtu zachovat stávající množství peněz určených na politiku soudržnosti.

Mimo prezidentské setkání se jednalo i na vládní úrovni. Zahraniční politiku projednávali premiéři států V4 a zástupci šesti zemí západního Balkánu. Za Kosovo měl dorazit tamější místopředseda vlády. Podle zdrojů ČTK tak neučinil po kritických prohlášeních Miloše Zemana. Ten se nelichotivě vyjádřil vůči Kosovu několikrát při své poslední cestě do Srbska. Ve středu znovu prohlásil, že bude usilovat o to, aby Česká republika odvolala své uznání Kosova. Premiér Andrej Babiš ovšem popírá, že mělo toto prohlášení vliv na absenci kosovského vicepremiéra a spolu s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem se shodují, že by ČR měla Kosovo uznávat jako samostatný stát i nadále.

Tomáš Kulhavý

V den narozenin Václava Havla se už tradičně předávala Cena Vize 97

V sobotu 5. října se konal v prostoru Pražské křižovatky 21. ročník předávání Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Získal ji slovenský sociolog, spisovatel a diplomat Martin Bútora za přispění k obnově demokracie a občanské společnosti a za rozvoj slovensko-českých vztahů.

O laureátových zásluhách promluvil bývalý disident a politik Daniel Kroupa. Sám Bútora přijal ocenění skromně: „Vyložil jsem si to tak, že Nadace se rozhodla uctít události před třiceti lety, kdy se u nás pohnuly dějiny. Takže tu dnes s přítelem Danielem Kroupou nějak zastupujeme i mnoho dalších…“

Bútorova role v událostech roku 1989 je význačná, nelze ale opomenout ani jeho rozmanitou celoživotní aktivitu. Již v šedesátých letech byl redaktorem studentských časopisů Echo bratislavských vysokoškolákov a Reflex. Odmítl podepsat prohlášení odsuzující Chartu 77, poté pracoval do roku 1988 jako terapeut v protialkoholické léčebně. Zároveň se zapojoval do aktivit sociologů a spisovatelů kritizujících represivní režim.

V listopadu 1989 se stal spoluzakladatelem hnutí Verejnosť proti násiliu. Působil také jako poradce prezidenta Václava Havla pro lidská práva, vyučoval na vysokých školách, předsedal slovenskému centru PEN klubu. Jako velvyslanec v USA dojednával podmínky pro vstup Slovenska do NATO. Od roku 2014 byl poradcem prezidenta Andreje Kisky pro zahraniční politiku a občanskou společnost.

Napsal mnoho publikací, z nichž nejčerstvější je sborník jeho textů z let 1968 až 2019. Vyšel pod názvem Hľadanie nového domova v Nadaci Vize 97. Z jednoho z oddílů sborníku – Odkliatý domov – vycházela působivá část Bútorova sobotního projevu. Mluvil také o tom, že možná je třeba se k listopadu 1989 vracet i proto, abychom dnešním dvacetiletým pomohli hledat jejich vlastní odpovědi, až se jich za 30 let budou ti ještě dnes nenarození ptát: „Měli jste jedinečné podmínky z hlediska svobody a demokracie. Co jste s tím udělali?“

Z Pražské křižovatky Michaela Šedinová

Zemřela herečka Vlasta Chramostová

V nedožitých 93 letech zemřela v neděli 6. října herečka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová. Na svém Twitteru to oznámil mluvčí pražského Národního divadla Tomáš Staněk. Na dotaz ČTK uvedl, že poslední rozloučení se uskuteční v pondělí 14. října v 11 hodin v Národním divadle.

V 50. a 60. letech působila Vlasta Chramostová v Divadle na Vinohradech, kde ztvárnila například Annu Kareninu či Marii Stuartovnu. V této době také natočila nejvíce filmů, např. Bílá paní nebo Spalovač mrtvol. Po srpnu 1968 jí ovšem režim zakázal účinkovat jak v televizi, tak v rozhlase. Podpisem Charty 77 se až do roku 1989 zcela vyřadila z veřejného života. V době zákazu činnosti se spolu s ostatními disidenty věnovala bytovému divadlu. V letech 1991 až 2010 byla členkou souboru činohry Národního divadla. V roce 1998 jí za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva udělil tehdejší prezident Václav Havel Řád T. G. Masaryka III. třídy.

„Dokázala se po roce 1968, ještě dlouho před podpisem Charty, zachovat zásadově, i když tím nasměrovala svůj další život mimo divadlo,“ řekla o Chramostové ombudsmanka a někdejší mluvčí Charty 77 Anna Šabatová. Na herečku zavzpomínal i předseda Ústavního soudu a rovněž signatář Charty Pavel Rychetský. „Opustila nás nejen skvělá herečka, ale i statečná žena, ke které mě vázalo dlouholeté přátelství datované ještě z dob disentu.“

Poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou se koná 14. října v 11 hodin na jevišti Národního divadla. U hereččiny rakve se budou střídat čestné stráže jejích uměleckých kolegů. Staněk sdělil, že veřejnosti se budova otevře o půl hodiny dříve. Od pondělí 7. října mohou lidé hereččinu památku uctít mimo jiné i na pietním místě na piazzetě divadla.

Gabriela Michálková

Populace roste a stárne. V Česku žije nejvíce lidí od konce druhé světové války

Ke konci roku 2018 počet obyvatel ČR vzrostl na 10 649 800 osob. Přibývá důchodců i dětí. Lidí v produktivním věku je méně. Češi vloni také uzavřeli rekordní počet svateb, rozvodů naopak ubylo. Na tiskové konferenci to 3. října uvedli pracovníci Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Za poslední desetiletí se česká populace zvýšila asi o 182 tisíc osob. „Na zvyšujícím se počtu obyvatel České republiky se podílí převážně zahraniční migrace. Ta loni zajistila 38 600 nových obyvatel z celkového přírůstku 39 700 osob,“ vysvětlil v tiskové zprávě Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Nejvyšší počet přistěhovalých za loňský rok úřad zaznamenal u občanů Ukrajiny (13 tisíc) a Slovenska (5 tisíc). Následovali pak lidé z Rumunska, Bulharska a Ruska.

V Česku přibývá hlavně obyvatel v seniorském věku. Loni jich v zemi žilo přes 2 miliony. Počet dětí roste nepřerušeně od roku 2008. Na konci roku 2018 jich zde žilo více než 1,5 milionu. Obyvatel v produktivním věku oproti tomu už od roku 2009 ubývá. Na konci toho minulého jich v ČR bylo téměř 7 milionů, meziročně o 29 tisíc méně. V roce 2018 se v ČR uzavřelo nejvíce sňatků za posledních deset let. Bylo jich více než 54 tisíc. „Většina svatebních obřadů se konala od června do září. Nejvíce jich bylo v červnu (10 717) a v srpnu (10 638). Muži uzavírali první sňatek v průměru ve věku 32 let, ženy téměř ve 30 letech,“ uvedla Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Rozvodů bylo podle údajů ministerstva spravedlnosti nejméně od roku 2000.

Vloni se v zemi narodilo přes 114 tisíc dětí. Poprvé od roku 1988 ubylo novorozenců narozených mimo manželství. Průměrný věk matky při narození dítěte byl 30 let. Počet zemřelých se mezi roky 2017 a 2018 zvýšil o 1,5 tisíce na 112 tisíc. Jednalo se tak o nejvyšší číslo od roku 1996, což souvisí se stárnutím populace. Naděje dožití v Česku v minulém roce podle ČSÚ dosáhla 76 let u mužů a necelých 82 let u žen.

Z tiskové konference ČSÚ Jiří Blatný

Univerzita Karlova čelí kritice za smlouvu s úvěrovou společností Home Credit

Univerzita Karlova získala nového partnera, společnost Home Credit, která spadá do finanční skupiny PPF. Tu vlastní nejbohatší Čech Petr Kellner. Podle smlouvy měla UK obdržet částku ve výši 1,5 milionu korun za dobu tří let. Tato spolupráce se přímo týká Matematicko-fyzikální fakulty, Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd a rektorátu.

Kancléř Milan Prášil prohlásil, že „univerzita se snaží dlouhodobě diverzifikovat své financování. Kromě prostředků ze státního rozpočtu, z vědecké grantové činnosti, ze strukturálních fondů EU a souvisejících se snažíme získávat prostředky též od sponzorů, dárců i úspěšných absolventů.“

Proti této smlouvě se ohradil tým společného projektu Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty UK a AcaMedia, z.ú. Tento projekt s názvem Sinopsis si dává za cíl pravidelně informovat o dění v Číně a vytýká Home Creditu například dosavadní působení právě v Číně.

Dalším, kdo odmítá toto partnerství, je profesor Jiří Přibáň. Ten 9. října zaslal dopis rektorovi, ve kterém se vzdal členství v Čestné radě absolventů. V Událostech, komentářích ČT týž den uvedl, že předmět podnikání úvěrové společnosti není dostatečně důstojný a spolupráce s ní UK poškozuje. O smlouvě má jednat univerzitní akademický senát.

Po uzávěrce:Společnost Home Credit 10. října oznámila, že odstupuje od smlouvy o partnerství s Univerzitou Karlovou. Nechce být nadále vtahována do iracionálních debat o smyslu spolupráce, sdělil ČTK mluvčí firmy.

Michal Mach

Grilování s dobrým koncem, Věra Jourová přesvědčila europoslance

Věra Jourová v pondělí předstoupila před členy dvou výborů Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti a občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby obhájila svou nominaci na post místopředsedkyně Evropské komise a komisařky pro transparentnost a hodnoty. V čele svého rezortu stane po schválení celého týmu komisařů Ursuly von der Leyenové.

Hned na začátku vytyčila cíle, o které by chtěla usilovat a které považuje za stěžejní. Mezi zmíněnými oblastmi zazněla například ochrana demokratického a právního státu a snaha chránit Evropskou unii před vnějšími hrozbami, které ohrožují naše hodnoty a svobody. Zároveň apelovala na europoslance, že není možné jen čekat, ale snažit se o prosazování a ochranu těchto hodnot.

Na dotazy odpovídala Jourová s naprostým klidem a více než tříhodinovým slyšením prošla hladce. Zúročila tak všechny své zkušenosti z předchozího působení v komisi.

Na přetřes přišly otázky například na to, jak chce ve své funkci bojovat proti dezinformačním kampaním, zajistit lepší ochranu novinářům, aby mohli svou práci vykonávat svobodně, anebo jak chce v jednotlivých státech dohlížet na vládu práva. Europoslanci se dotkli i boje proti korupci či řešení problému Polska a Maďarska, které již zmíněnou vládu práva dostatečně nenaplňují.

Otázek, které by se přímo týkaly České republiky, zaznělo překvapivě, s ohledem na spojení Věry Jourové s vládnoucím hnutím ANO, jen pár. Jednu z nich položil i český europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, který chtěl znát názor na prohlášení premiéra vlády Andreje Babiše, že si v Česku „lze objednat trestní stíhání“. To kandidátka odmítla a deklarovala, že považuje českou justici za „nezávislou a profesionální“.

Pochvalu si následně po slyšení vysloužila nejen od spolustraníků. „Předvedla suverénní výkon, nadprůměrný vzhledem ke slyšením, která jsem měl možnost sledovat,” okomentoval výkon Věry Jourové europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Marek Máčala

Vondráček v Srbsku odmítl zneuznání Kosova, Zeman na něm trvá

Česká republika nebude zpětně rušit uznání kosovské nezávislosti. Toto stanovisko přednesl ve středu 2. října během své zahraniční cesty v Srbsku předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). O den později se však na pražském summitu V4, kterého se mimořádně zúčastnil i srbský prezident, ozval s opačným názorem prezident Miloš Zeman. Ten na toto téma plánuje schůzku českých politických špiček.

„Na nejbližší poradě nejvyšších ústavních činitelů předložím návrh na oduznání Kosova. Mohu být přehlasován, jsme demokratická země, a když se tak stane, tak budu své kolegy přesvědčovat dál,“ citovalo Právo Zemana. Prezident zopakoval své přání, které předestřel již na zářijové návštěvě Srbska, když vyzval k přehodnocení 11 let starého rozhodnutí vlády Mirka Topolánka (ODS).

Ve středu v srbském parlamentu přednesl šéf Sněmovny Radek Vondráček opačný názor. „Považuji za čestné a férové říci, že nelze očekávat tak zásadní změnu pozice vlády České republiky, neboť to podle mnohých expertů ani není možné,“ vysvětloval dle Deníku. Vondráček navázal na premiéra Andreje Babiše (ANO), který se 1. října pro Lidové noviny vyjádřil v podobném duchu.

Přestřelka mezi politiky o uznání Kosova se odehrává v době oslav 100 let od navázání československo-jugoslávských vztahů, v jejichž průběhu se Vondráček do Bělehradu vydal na oficiální návštěvu. Během ní podpořil srbskou snahu o členství v Evropské unii i volný vstup na evropské trhy a zdůraznil nadstandardní vztahy obou států.

Předseda Sněmovny absolvoval v Srbsku schůzky s nejvyššími místními politickými činiteli i s krajany ze srbského Banátu. V bělehradském zdravotním středisku zároveň předal do užívání speciální vozidlo pro pacienty využívající dialýzu financované z rozvojového projektu obou států.

Johan Čáp

Ministri obrany si uctili pamiatku Karpatsko-duklianskej operácie

V nedeľu 6. októbra sa vo Svidníku pripomenulo 75. výročie Karpatsko-duklianskej operácie, oslavy zastrešovalo Ministerstvo obrany Slovenskej republiky. Slávnosti Dňa hrdinov Karpatsko-duklianskej operácie prebiehali pri Pamätníku česko-slovenských vojakov na Dukle. Minister obrany SR Peter Gajdoš spolu s ministrom obrany ČR Lubomírom Metnarom vzdali hold vojakom, ktorí zahynuli počas 2. svetovej vojny na území Slovenska.

„Do tej doby sa naši vojaci preslávili v bitkách na cudzom území. Na Dukle však už oslobodzovali vlastnú zem. Aj preto bola ich vôľa po víťazstve väčšia než inokedy,“ uviedol Lubomír Metnar.

Podľa Gajdoša bola Karpatsko-duklianska operácia príkladom neoblomnej národnej hrdosti a odhodlania v boji proti nacistickému útlaku, no zároveň aj trvalým varovným signálom voči nebezpečenstvu, ktoré v podobe extrémizmu, rasizmu a xenofóbie hrozí aj dnes. Ministri obrany oboch republík udelili pamätné medaily vojnovým veteránom a tiež mestu Svidník.

Za účasti najvyšších ústavných činiteľov si ministri obrany uctili pamiatku padlých vojakov pietnym aktom kladenia vencov pri soche armádneho generála Ludvíka Svobodu, veliteľa 1. čs. armádneho zboru, a tiež pri Pamätníku sovietskej armády vo Svidníku. Súčasťou spomienky bola prehliadka Vojenského historického múzea vo Svidníku a vyhliadkovej veže na Dukle. „Hlboko sa skláňam pred tým, ako statočne a odvážne pred trištvrte storočím prijali a niesli svoj údel. Dali ste nám skutočný príklad patriotizmu a obetavého vlastenectva, sme a aj navždy budeme vašimi dlžníkmi,“ uviedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Karpatsko-duklianska operácia bola útočná operácia sovietskych a česko-slovenských vojsk na severovýchodnom Slovensku na jeseň 1944, ktorá mala spojiť povstalecké sily SNP so sovietskymi armádami. Bola jednou z najväčších bitiek druhej svetovej vojny.

Hana Herinková

Nezaměstnanost v Česku stagnuje na pouhých 2,7 %

Již třetí měsíc v řadě se nezaměstnanost v Česku drží na 2,7 %. Úřad práce v září zaznamenal 201 907 nezaměstnaných, což je o 2 822 méně než v srpnu a o 22 424 méně než před rokem. Současně jde o nejnižší zářijové hodnoty od roku 1996. Počet volných pracovních pozic od srpna klesl a činil 345 354, z čehož 261 540 míst by bylo podle zaměstnavatelů přístupných i pro cizince.

Zaměstnavatelům chybí lidé například v oblasti výstavby budov, technici, kuchaři, montážní dělníci, páječi či zedníci. Zájem mají také o odborníky v informačních technologiích či kvalifikované řemeslníky. „Firmy už naplno rozjely svou činnost a přijímají další nové zaměstnance. Zájem z jejich strany je především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo 25 okresů, pokles naopak 51. Nejméně nezaměstnaných je v okresech Praha-východ (1,2 %), v Jindřichově Hradci a Rychnově nad Kněžnou (1,3 %). Na Karvinsku je bez práce 6,6 % lidí, a stalo se tak okresem s nejvyšší nezaměstnaností.

Co se týče podílu nezaměstnaných v jednotlivých krajích, nejnižších hodnot dosáhly Jihočeský a Pardubický kraj (1,9 %). Krajem s největším podílem nezaměstnaných zůstal Moravskoslezský kraj s 4,2 %.Podle dostupných dat Eurostatu mělo Česko v září nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.

Berta Sedláčková

Sněmovní komise podá celkem 14 trestních oznámení v privatizační kauze OKD

Poslanecká komise přišla téměř po dvou letech vyšetřování kauzy OKD s výsledkem. Podá celkem 14 trestních oznámení na aktéry této privatizace. Mají se týkat například podnikatele Zdeňka Bakaly, bývalého premiéra Bohuslav Sobotky nebo třeba exministra Milana Urbana (oba ČSSD). Trestní oznámení míří i na jiné bývalé ministry Vladimíra Dlouhého a Jiřího Skalického (oba ODA). Informaci potvrdil Lukáš Černohorský z Pirátské strany, předseda vyšetřovací komise.

„Je tam několik trestních oznámení, která budou podávána na konkrétní osoby. Následně nás bude čekat projednávání závěrečné zprávy na plénu Poslanecké sněmovny,“ řekl Černohorský.

Cesta k pozdější privatizaci se otevřela v prosinci 1990, kdy federální ministerstvo hospodářství vedené Vladimírem Dlouhým převedlo státní podnik Ostravsko-karvinské doly (odtud OKD) na akciovou společnost. Následně se část akcií prodala v kuponové privatizaci, ale majoritním držitelem zůstal stát. K poklesu jeho podílu pod 50 % přispělo odkoupení akcií od měst a obcí a také snížení základního jmění, které souviselo s útlumem těžby v roce 1996.

Na odkoupení zbytku státního podílu za 4,1 miliardy korun se v roce 2004 dohodla vláda Stanislava Grosse (ČSSD), v níž byl ministrem financí Bohuslav Sobotka, se skupinou Karbon Invest. Většinovým vlastníkem se ale ještě v listopadu 2004 stala investiční skupina RPG Industries vedená podnikatelem Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy není známá, podle různých zdrojů se pohybovala od 9 do 12 miliard korun.

Závěr vyšetřovací komise kvituje současný premiér Andrej Babiš (ANO). „Politická odpovědnost je na vládě, která to schválila. Přístup Sněmovny je správný a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Tahle privatizace poškodila celý region,“ řekl v úterý Babiš pro iDnes.cz. Naopak za plácnutí do vody to označil Lubomír Zaorálek (ČSSD), který byl také členem komise, než se stal ministrem kultury. Tvrdí, že se tato trestní oznámení státu prodraží. Navíc sdělil zpravodajskému serveru iDnes.cz, že komise nepřišla s žádnými novými důkazy a pod tento závěr by se nepodepsal.

Sobotka, Urban, Dlouhý, Bakala i další dotčení tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustili.

František Zajíc

Novými nositeli ceny Thálie jsou Dyk i Nanu

Šestadvacátý ročník hereckých ocenění Thálie se poprvé konal v podzimním termínu a hodnotil tedy mimořádně divadelní dění za sezonu a půl. V sobotu toto ocenění v budově pražského Národního divadla převzali mezi dalšími i Vojtěch Dyk, Ladislav Mrkvička a v nové kategorii Zdeněk Svěrák.

Oceněnými v kategorii činohra jsou Lucie Trmíková za roli Anny v inscenaci Soukromé rozhovory divadelního spolku Jedl a Viktor Dvořák z Městských divadel pražských za Louise Aronsona v Andělech v Americe. Zuzana Truplová z Činoherního studia v Ústí nad Labem pak získala cenu pro činoherce do 33 let.

V nové kategorii alternativního a loutkového divadla byl oceněn Milan Hajn z Divadla Drak v Hradci Králové, a to za roli Bílého tesáka ve stejnojmenné hře, při které ke ztvárnění známého příběhu využívá kombinaci osobitého hereckého projevu s využitím záznamové techniky.Ocenění v kategorii opera získali Kateřina Kněžíková za hlavní roli v opeře Julietta aneb Snář Národního divadla moravskoslezského a Ondřej Koplík z Divadla F. X. Šaldy v Liberci za roli Dona Ramira v Popelce. Mezi ostatními hudebně dramatickými žánry uspěli Martina Šnytová jako Reno Sweeney v Děj se co děj též v Národním divadle moravskoslezském a Vojtěch Dyk v dvojroli Sherlocka Holmese a jeho autora, Sira Arthura Conana Doyla v muzikálu Legenda jménem Holmes z Hudebního divadla Karlín.

Novou cenu za mimořádný přínos českému divadelnímu umění podle jeho vlastních slov „vyzkoušela“ Česká akademie divadelníků na Zdeňku Svěrákovi, který ve své řeči vzpomněl i na kolegy již zesnulé Ladislava Smoljaka a Jiřího Šebánka z Divadla Járy Cimrmana.Cenu za tanec a pohybové divadlo získala moldavská tanečnice Alina Nanu za roli Lise v baletu Národního divadla Marná opatrnost, z mužských kandidátů pak Dominik Vodička z Pražského komorního baletu za roli Muže v inscenaci Kytice.

Kromě ocenění za výkony v poslední sezoně se udělovaly i ceny za celoživotní přínos, které získali činoherci Helena Kružíková, Ladislav Mrkvička, tanečnice Zdenka Kratochvílová, muzikálová herečka Věra Vlková a operní pěvkyně Gabriela Beňačková. Cenu za šíření divadelního umění v televizi obdržel dramaturg Ondřej Šrámek.

Magdaléna Kohoutová

Kam pro knížky? Do Větrného Jeníkova, mají tam totiž Knihovnu roku 2019

Už sedmnáctý ročník ceny Knihovna roku se uskutečnil 3. října v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Každoročně ji uděluje ministr kultury, a to hned ve dvou kategoriích – kategorii A: základní knihovna a kategorii B: významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Letošním vítězem kategorie A se stala Místní knihovna Větrný Jeníkov z kraje Vysočina, kategorii B vévodila Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem.

Knihovna Větrný Jeníkov oslovila porotce především svým umístěním v budově novobarokního zámku, šíří svého knižního fondu a spoluprací s vedením obce a mateřskou školou. Porota však vyzdvihla i mimořádnou osobnost tamější knihovnice Evy Šamánkové. Ústecká vědecká knihovna získala ocenění za projekt Poradenského a edukačního centra, v němž se v rámci neformálního vzdělávání rozvíjí spolupráce mezi školami a knihovnami.

Hlavní ceny Knihovna roku 2019 předával ministr kultury Lubomír Zaorálek. Předal i zvláštní ocenění ministra kultury, které si v kategorii A odnesly Obecní knihovna Lomnice z Karlovarského kraje a Místní knihovna ve Svijanech z kraje Libereckého, v kategorii B pak Jaromír Kubíček za publikaci Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích.

Ceremoniál zahájila Hana Heřmánková recitací statě Od čtenáře k uživateli autora Jaroslava Suchého. Po přivítání přítomných pronesl generální ředitel Národní knihovny ČR Martin Kocanda projev, v němž zdůraznil roli knihoven ve společnosti. V rámci programu se také udělovala cena Městská knihovna roku 2019, kterou pořádá Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) ve spolupráci se Svazem měst a obcí (SMO), byla vyhlášena soutěž MARK o nejlepšího mladého knihovníka a soutěž Knihovna jinak o knihovnu s nejlepší facebookovou propagací vlastního projektu.

Z Klementina Magdalena Trajerová

Konverzace inspirovaná kvantovou fyzikou na festivalu Pražské křižovatky

Třetí ročník mezinárodního divadelního festivalu Pražské křižovatky nabídl od 30. září do 6. října zajímavé inscenace, přednášky a workshopy přivezené ze zahraničí, které se snaží originálním způsobem vyjadřovat k dnešnímu světu. Za zmínku rozhodně stojí inscenace Julia brazilské divadelní a filmové režisérky nebo workshop Building conversation iniciovaný v Nizozemsku. Cílem festivalu je prezentovat v Česku to nejlepší z mezinárodní divadelní scény a přinést inspiraci odrážející aktuální situaci. Festival se vždy nese v odkazu Václava Havla, a tak řeší i provázání divadla, politiky a společenského dění.

Motivy hlasu, naslouchání a slyšení provázely letošní festival a právě i konverzační workshop. Building conversation založila skupina lidí, sami se nazývají skupinou botaniků, filozofů, aktivistů a přátel, kteří se zajímají o konverzaci a dnes do ní zapojují další lidi po Evropě. Společně, inspirováni různými technikami z celého světa, vyvinuli sedm odlišných typů konverzačních cvičení. V nabídce 5. i 6. října byly dva typy: Společné myšlení – pokus (první den se odehrával v českém, druhý den v anglickém jazyce) a Konverzace beze slov. Oba se pak uskutečnily ve zkušebnách Národního divadla, jehož Nová scéna akci zaštiťovala.

Konverzační cvičení Společné myšlení – pokus je inspirováno teorií amerického kvantového fyzika Davida Bohma a aplikuje princip tzv. suspenze, kdy člověk svou myšlenku na chvíli zastaví, než ji vypustí do pléna. „Jsme tedy zároveň účastníky pokusu i výzkumníky, kteří jej provádějí,“ četla dramaturgyně festivalu Sodja Lotker pravidla, než se stala jednou z konverzujících. Cvičení trvá tři hodiny, nemá žádného moderátora a téma je (libo)volné. Cílem není nějaký výstup, pouze konverzace sama. Základní pravidla hry jsou naslouchat myšlenkám jiných, sdílet ty své a nechat konverzaci plynout. „Myslím, že jsme se opravdu dostali do toho módu společného myšlení, vzájemně se naslouchali a tvořili něco nového,“ sdílel pocity jeden z účastníků. Simultánně běžela Konverzace beze slov inspirovaná severoamerickými Inuity, při níž účastníci nepoužívali řeč. Lidé, kteří se účastní Konverzace beze slov, si toho po konci cvičení mají spousty co říct, zatímco účastníci Společného myšlení končí beze slov.

Z Nové scény Martina Kroa

Zá-to-pek: představení nejen o sportu

V neděli 6. října znovu vyběhl nejslavnější český běžec Emil Zátopek, a to v představení režiséra a scenáristy Jana Jirků pod střechou pražského divadla Minor. Život několikanásobného olympijského vítěze představení mapuje od narození až do smrti na pozadí významných události, které hýbaly tehdejším Československem.

Během pouhých dvou hodin tak herci seznámí jak se Zátopkovými běžeckými začátky, tak s jeho osobním životem a problémy s režimem.Hru ozvláštňuje živá kapela, pro niž složil hudbu Jiří Hradil, známý ze skupiny Tata Bojs. Dalším zajímavým prvkem představení jsou loutky Jakuba Kopeckého. Ty mu propůjčují typickou atmosféru divadla Minor. Kopecký se zároveň postaral i o scénu. Kostýmy vznikly pod vedením Andrey Králové.

Představení je sice určeno divákům od osmi let, své si v něm ale zajisté najdou i jejich rodiče. To potvrzuje fakt, že premiérové publikum, jež tvořili z osmdesáti procent dospělí, se téměř celou dobu doslova lámalo smíchy.

Z divadla Minor Magdalena Maňáková

Pedagogická knihovna oslavila stoleté výročí

Pedagogická knihovna J. A. Komenského pořádala ve čtvrtek 3. října den otevřených dveří u příležitosti oslav sta let od svého založení. Akce nesla název Knihovna, jak ji neznáte a její součástí bylo slavnostní otevření studovny Sukovy knihovny literatury pro mládež.

Po celý den probíhaly workshopy, čtenářské dílny a komentované prohlídky, které se konaly každou půlhodinu, a to až do 17 hodin. Během exkurze směli zájemci vstoupit i do prostor, veřejnosti běžně nepřístupných, jako je např. restaurátorská dílna, v ní odborníci popsali proces obnovy nejrůznějších map, knih nebo obrazů.

Dalším bodem na trase prohlídky bylo digitalizační centrum. Tam mohli návštěvníci vidět celý proces digitalizace knihy, který trvá přibližně 3-4 hodiny od prvotního skenování až po finální počítačové úpravy.Tématem workshopů, které byly přizpůsobeny věku účastníků, bylo trénování paměti. „Trénování paměti má v naší knihovně dlouholetou tradici. Letos jsme otevírali i kurz pro pokročilé,“ uvedl Pavel Hlubuček z Pedagogické knihovny.

Každý, kdo knihovnu 3. října navštívil a založil si čtenářský průkaz, současně obdržel i vstupenku do Národního pedagogického muzea a možnost zúčastnit se kurzu rychločtení.

Pedagogická knihovna J. A. Komenského je součástí Národního pedagogického muzea. Je veřejně přístupná a v jejím fondu najdeme něco kolem půl milionu svazků. Tvoří ho především nejrůznější učebnice – ať už pro základní, střední nebo vysoké školy.

Z Pedagogické knihovny Barbora Šatná

Ozvěny z dob normalizace. Na Ovocném trhu začíná výstava Vladimira Birguse

Od 9. října se v pražské galerii Dům U Černé Matky boží koná výstava českého fotografa Vladimira Birguse (65) s podtitulem Fotografie z let, kdy se tak mnoho muselo, a tak málo smělo, připravená Uměleckoprůmyslovým muzeem. Nabízí řadu doposud nezveřejněných fotografií z autorova postupně otevíraného archivu.

Vladimír Birgus je významný český pedagog, historik fotografie, publicista, a hlavně fotograf. Je profesorem na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Ač zpočátku byly jeho fotografie inscenované, v průběhu let se proslavil dokumentární tvorbou. Nespolupracoval s oficiálními médii, z obavy ze zneužití snímků režimem je publikoval bez popisu, mnoho jeho fotografií čekalo na vyvolání až do pádu režimu.

Ve výstavní síni je pro návštěvníky k vidění řada doposud nezveřejněných velkoformátových černobílých snímků, které zachycují společnost 70. a 80. let minulého století na území Československa, ale i dalších států bývalého východního bloku. Ironicky komentují každodenní život, ale i slavnosti tehdejšího režimu, jako byl například prvomájový průvod. Upozorňují na kontrast mezi pozitivně se tvářící komunistickou propagandou a neutěšenou skutečností. Výstavu doprovází audiovizuální projekce, umožňující vhled do autorova archivu.

Expozice, která se koná pod záštitou Uměleckoprůmyslového muzea v Praze k výročí 30 let od pádu komunistického režimu, potrvá až do 9. února příštího roku. Spolu s ní vychází fotografická kniha nakladatelství Kant s titulem Tak mnoho, tak málo.

Z vernisáže Stella McGoldrick

25 let Vypsané fixy: návrat ke kořenům

Pop-rocková kapela Vypsaná fixa oslavila čtvrtstoletí existence na české hudební scéně. Výroční koncert nazvaný příhodně Na tom samym místě se uskutečnil v pondělí 7. října v rockovém klubu Žlutý pes v Pardubicích.

Pardubický koncert byl prvním z narozeninového turné 25 let tour, které má vyvrcholit v druhé půlce prosince v pražském Foru Karlín. Vypsaná fixa zde představila nové album s názvem Kvalita. Nejen výběr termínu a místa koncertu, ale i hudební pojetí desky, připomíná fanouškům začátky kapely. „Texty jsou jednodušší a hudba rockovější. Vlastně mi to přijde podobně garážový jako první alba,“ říká fanoušek Lukáš.

Vypsaná fixa pojala akci jako soukromou oslavu a pro veřejnost uvolnila jen několik desítek lístků. „Je to koncert pro kámoše ze všech časů. Guest list bude velkej,“ zveřejnila kapela na svém facebookovém profilu.

Během koncertu zaznělo několik písní z nového alba a většina nejznámějších hitů. Kapela zařadila i dvě písně ze své rané tvorby jako poctu těm, kdo ji podporují od začátku. Účastníky koncertu překvapil dress code hudebníků, kteří se rozhodli vystoupit v oblecích. „Jde o významné výročí, tak jsme to chtěli pojmout slavnostněji,“ uvedl frontman Michal Mareda pro Pardubický deník.

Co se za 25 let působení Vypsané fixy nezměnilo, je energie, kterou členové kapely vkládají do svých koncertů. A Na tom samym místě to platilo dvojnásob. Koncert u Žlutého psa byl divoká směsice potu, smíchu a ztracených bot. „Byla to síla, nemůžu se dočkat padesátého výročí,“ zhodnotil výkon kapely Lukáš.

Z koncertu Sára Voldánová

Česká výprava se vrací z mistrovství světa v atletice bez medaile

V katarském Dauhá skončil v neděli program mistrovství světa v atletice. Poprvé od roku 1991 se českým atletům nepodařilo vybojovat jedinou medaili. Celkové 42. druhé místo v pořadí národů je nejhorší výsledek v historii samostatného českého státu. Nejlepší umístění zaznamenali oštěpař Jakub Vadlejch a překážkářka Zuzana Hejnová. Oba skončili na pátém místě.

Česká výprava odcestovala do Kataru bez jasného favorita na medaili. Největší šance měli stejně jako na minulém šampionátu oštěpaři. Poprvé v historii se finále týkalo hned tří českých reprezentantek.

Postoupilo trio Barbora Špotáková, Nikola Ogrodníková a Irena Šedivá. Nejblíže k postupu mezi elitní osmičku měla trojnásobná mistryně světa Špotáková. Výkon těsně pod 60 metrů ale stačil pouze na deváté místo, zaostala tak více než o tři metry za svým letošním maximem. Ani Nikola Ogrodníková nedokázala načasovat formu na vrchol sezony. Přípravu jí zkomplikovalo zranění lýtka a před startem šampionátu sama připustila, že není stoprocentně připravená. Úřadující vicemistryně Evropy zůstala daleko za svými možnostmi, hodila pouze 57,24 metrů a skončila jedenáctá. Poslední dvanáctou příčku obsadila výkonem 55,86 metrů Irena Šedivá, pro kterou byl samotný postup do finále velký úspěch.Do finále se probojovali také oštěpař Vadlejch, překážkářka Hejnová a koulař Staněk. Vadlejch s Hejnovou skončili shodně na pátém místě. Dvojnásobná mistryně světa Hejnová uznala, že po několika sezonách, kdy byla zraněná, je pro ni páté místo úspěch. Obhájce stříbrné medaile Vadlejch neměl za sebou ideální sezonu, ale litoval, že nedokázal využít trápení favoritů k lepšímu umístění. Tomáš Staněk se hodem 20,79 metrů v rekordním finále, při kterém hned několikrát padla hranice 22 metrů, dostal na desáté místo.

Drsné podmínky v Kataru ovlivnily závody maratonu a chůze. Kvůli vysoké teplotě se startovalo až o půlnoci. Organizátoři navýšili počet občerstvovacích stanic a lékařského personálu okolo trati. I tak například ženský maraton dokončilo pouze 28 závodnic z 68 startujících. Češka Marcela Joglová doběhla na dvacátém místě. Stejně náročná byla i chůze na 20 kilometrů. Devatenáctá Anežka Drahotová si po dokončení závodu vyčerpaně lehla na zem a hovořila o nejtěžších dvaceti kilometrech své kariéry.

Na mistrovství chyběla kvůli zranění velká část české špičky. Mezi nimi i halový vicemistr Evropy z Prahy dálkař Radek Juška, tyčkař Jan Kudlička nebo bývalá juniorská mistryně světa výškařka Michaela Hrubá. Vysoký počet zraněných komentoval pro iDnes.cz nový šéftrenér české atletické reprezentace Jan Netscher. „To je věc, kterou musíme zásadním způsobem změnit. Těm problémům je zapotřebí předcházet.

Budeme měnit systém z dobrovolného na povinný. Je to otázka spolupráce mezi svazem, rezorty a trenéry, aby to těm závodníkům vysvětlili. Takové věci se nemůžou stát.“

Jakub Nekola

Nejvyšší fotbalová liga po první třetině soutěže

Nedělní zápas na jablonecké Střelnici mezi domácím Jabloncem a hostujícím týmem pražské Slavie uzavřel první pomyslnou fázi Fortuna ligy, nejvyšší domácí fotbalové soutěže. Zápas skončil vítězstvím 2:0 favorizovaného mančaftu úřadujícího mistra z Prahy. Ten si tím pojistil vedoucí pozici v tabulce o 6 bodů před pronásledovateli z Plzně. Dalšími týmy ve skupině o titul jsou Mladá Boleslav, Ostrava, Jablonec a šestku uzavírá Slovácko, které se stalo překvapením soutěže.

Za očekáváním zůstává letenský tým Sparty Praha pod vedením trenéra Václava Jílka. Ten na čelo soutěže a největšího rivala ztrácí už 15 bodů. Ve střední části tabulky, která poskytuje možnost dostat se do Evropské ligy, jsou také Olomouc, Teplice, které i díky výborné formě kapitána Jakuba Mareše neprohrály už šestkrát v řadě a Slovan Liberec. Nejlepší v nejhorší skupině, skupině o sestup, jsou Bohemians 1905. Ti na nepříjemnou situaci reagovali odvoláním trenéra Martina Haška. Za nimi se drží Karviná, České Budějovice a Příbram. Na posledních dvou místech se krčí Zlín a Opava, další týmy, které se odhodlaly ke změně trenéra. Volnočasových aktivit si tak můžou užívat Josef Csaplár a Ivan Kopecký.

Nejlepším střelcem soutěže je ruský bomber Nikolaj Komličenko s 8 góly, následován gabonským reprezentantem Guélorem Kangou, který se trefil sedmkrát. Shodně po 6 přesných zásazích mají Muris Mešanovič, Jakub Plešek a Jakub Mareš. Za zmínku stojí i série bez obdrženého gólu brankáře Ondřeje Koláře ze Slavie. Ten za svá záda nepustil míč již 758 minut, což je třetí nejdelší série samostatné české ligy. Na druhého Blažka ztrácí pouhých 5 minut a na vedoucího Petra Čecha tři poločasy.

Marián Rolník

Začíná podzim – přináší babí léto i první sníh

Zatímco konec září znamenal nadprůměrné teploty, slunečno a jasno, začátek akademického roku se nesl ve znamení ochlazení, sychravého počasí a četných srážek.

Už třetí říjnový den napadl na hřebenech Krkonoš první sníh a teploty klesly pod nulu – na Sněžce byly až minus dva stupně. Sníh se držel nad 1200 m, v nižších oblastech pršelo. Náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa doporučil turistům především dobré boty a teplé oblečení. „Turisté by také měli brát v potaz, že na horách je mezisezona a ne všechny hřebenové boudy jsou nyní otevřené,“ upozornil.

Minulý víkend se denní teploty držely mezi 7 a 11 °C, v noci padaly až ke 2. Začátkem pracovního týdne klesly noční teploty na většině území do záporných hodnot. Vyhlídky na nadcházející víkend jsou ovšem příznivější – meteorologové slibují slunečné počasí s tím, že teploty by se měly vyšplhat i nad 20 °C. Babí léto se tedy ještě vrátí.

Lucie Riedlová