31. října 2019, Carolina č. 972

Den, kdy se zrodila republika. Na Vítkově se připomínaly události 28. října

Současní i bývalí státní představitelé, církev, skauti, sokolové. Ti všichni na pražském Vítkově vzdali čest 101. výročí vzniku československého státu. Pietní akt v pondělí 28. října doprovodil přelet armádních vrtulníků, díky kterým oblohu zabarvila trikolora. Za nimi následovaly stíhačky gripen a poté čestná salva.

Slavnostnímu ceremoniálu vévodily čestné stráže armády a Hradu. Vedle nich se piety u Národního památníku zúčastnily také oddíly z Liberce a Náměště nad Oslavou. Živým mementem časů, kdy se dějiny přimkly k totalitě, byli váleční veteráni.

Dorazili i nejvyšší ústavní činitelé: prezident Miloš Zeman, předsedové Senátu Jaroslav Kubera a Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, premiér Andrej Babiš, ministr obrany Lubomír Metnar, který spolu s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou pozdravil veterány a salutoval jednotkám. Katolickou církev zastupoval kardinál Dominik Duka. Poté, co vojáci prezidenta pozdravili tradičním „Nazdar“, zazněla státní hymna.

„Naše obrana je postavená na kolektivu a participaci v Severoatlantické alianci. Letos jsme oslavili sté výročí generálního štábu a dvacáté výročí členství v NATO, což jsou velmi významné dny. Mým a vládním úkolem je zajistit moderní techniku pro naše vojáky, aby mohli bránit nezávislost a svobodu České republiky společně se spojenci,“ prohlásil Metnar.

Pietní akt na Vítkově nebyl jedinou významnou akcí, která se v Praze či v dalších městech konala. Prezident Zeman mimo jiné jmenoval na Hradě do generálské hodnosti sedm mužů, šéf BIS Roman Koudelka, kterého vláda nominovala už počtvrté, mezi jmenovanými chyběl. Řada osobností zase položila věnce k soše prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí.

Z Vítkova Kristýna Dvouletá

Boček, Klaus či Jágr. Prezident Zeman udělil rekordních 42 vyznamenání

Nejvíc za dobu svého působení na Hradě, hned 42 vyznamenání předal prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku 28. října. Při ceremoniálu ve Vladislavském sále vyzdvihl válečné veterány, významné politiky a osobnosti z oblasti vědy, kultury a sportu. Mezi oceněnými bylo šest žen.

Nejvyšší Řád bílého lva propůjčil Zeman osmi osobnostem. Osobně si ho převzal generál a hrdina druhé světové války Emil Boček (nyní nově I. stupně), bývalý český prezident Václav Klaus a jeho někdejší slovenský protějšek Rudolf Schuster. Ocenění in memoriam patří veliteli 311.

perutě RAF Josefu Ocelkovi, generálu Bohuslavu Ečerovi, členu delegace u vojenského soudu v Norimberku, dále Janu Antonínu Baťovi, průmyslníkovi a pokračovateli práce vizionářského bratra, také generálporučíkovi Jaroslavu Selnerovi, hrdinovi od Tobruku, a Helmutu Zilkovi, novináři a bývalému starostovi Vídně, za zásluhy o rozvoj česko-rakouských vztahů.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka letos obdrželi in memoriam Jan Jelínek, evangelický kazatel a zachránce pronásledovaných za druhé světové války, medaile Za hrdinství přísluší parašutistce a spojařce Boženě Ivanové či Davidu Michaljakovi, který se zastal ženy při napadení na koupališti v Dubí. Pro medaili Za zásluhy I. stupně si došla hokejová ikona Jaromír Jágr (v oblasti sportu), stejně ocenění převzaly i starostka České obce sokolské Hana Moučková nebo bohemistka, pedagožka a překladatelka Sü Wej-ču (obě v oblasti výchovy).

„Přeji České republice, aby byla nikoliv zemí nenávisti, často patologické nenávisti na sociálních sítích. Aby nebyla zemí závisti. Přeji České republice, aby byla zemí úspěchu,“ řekl Zeman v proslovu, který nezvykle pronesl vsedě.

Martin Klouda

Univerzita Karlova si připomněla památku Opletala a Sedláčka

Před 80 lety si demonstrace proti nacistické okupaci vyžádala životy studenta Jana Opletala a dělníka Václava Sedláčka. Představitelé Univerzity Karlovy v čele s rektorem Tomášem Zimou si tak 28. října, v den vzniku samostatného Československa, připomněli oběti druhé světové války u pamětní desky v Praze v Žitné ulici.

Pietního aktu se účastnilo kromě zástupců univerzity i pár přihlížejících, kteří spolu s rektorem zapálili svíčky. Zima následně přistoupil k pamětní desce, položil k ní věnec, uklonil se a spolu s ostatními uctil památku padlých minutou ticha. První obětí protestů z podzimu roku 1939 se stal Václav Sedláček. Přes jeho dělnický původ, který mohla využít komunistická propaganda, se na něj často zapomíná. Obvykle se momenty studentských protestů proti nacistické okupaci pojí pouze s Opletalem.

„Jan Opletal byl postřelen přibližně v těchto místech kolem 18. hodiny. Svým zraněním podlehl 11. listopadu,“ přiblížil rektor Zima před pamětní deskou. Studentské organizace uspořádaly v den pohřbu, který se konal o čtyři dny později, smuteční průvod. Tím znovu vyjádřily nesouhlas s okupací, ozbrojené složky ho však tvrdě potlačily. Nacisté v reakci na protesty nechali uzavřít české vysoké školy a gestapo pozatýkalo studenty a pedagogy. Dodnes události roku 1939 a Opletalův odkaz připomíná Mezinárodní den studentstva 17. listopadu.

Ze Žitné ulice Tereza Vernerová

Na chvíli poslancem. Sněmovna se otevřela veřejnosti

V den vzniku samostatného Československa se veřejnosti otevřely v Praze dveře Poslanecké sněmovny, Senátu, Obecního domu a několika ministerstev. Dolní komora parlamentu vítala návštěvníky od devíti hodin do čtyř, u příležitosti oslav 28. října si ji prohlédlo přes 1200 lidí.

Někteří zájemci si vystáli klidně i hodinovou frontu, odměnou jim byly jindy téměř nedostupné prostory Šternberského a Smiřického paláce na Malostranském náměstí, kde se nacházejí kluby politických stran, zázemí výborů a jednací síň. „Ta lidi nejvíc zajímá,“ potvrdila průvodkyně Alena z Pražské informační služby, která akci zajišťovala.

Návštěvníci nahlédli do prostor Pirátů, TOP 09 a v neposlední řadě i do kanceláře Jaroslava Faltýnka, předsedy zemědělského výboru a šéfa poslanců hnutí ANO. A když měli štěstí, na některého zákonodárce dokonce narazili. „Potkali jsme pana Kalouska, moc nadšeně se ale netvářil,“ smál se návštěvník Mirek. „Nejvíc mě zaujala ta jednací síň, v televizi se zdá mnohem větší. Jsem ráda, že jsem prohlídku stihla, lidi za mnou už policisté posílali pryč, neměli už šanci,“ popsala Kateřina. Sněmovna se veřejnosti otevírá dvakrát ročně, a to 8. května a 28. října. Kdo akci nestihl, může se vrátit na jaře.

Z Poslanecké sněmovny Hana Holíková

Nestáli stranou. Výstava líčí sportovce nejen při vzniku Československa

Den vzniku samostatného československého státu přinesl i vernisáž výstavy Nestáli stranou věnované sportovcům. Jejich fyzické výkony si lidé připomínají pravidelně, ale už se ví méně, že někteří z nich prokázali ještě větší míru hrdinství například při vzniku republiky 28. října 1918, v době nacistické okupace nebo za minulého režimu.

„Jestli je na světě nějaký stát, který za svou existenci vděčí z velké míry sportovcům, tak je to bývalá Československá a dnešní Česká a Slovenská republika,“ sdělil plukovník armády Michal Burian, který s nápadem expozice přišel. „Jsem rád, že si při významných výročích vzpomínáme na to, že ačkoli naše dva státy již nejsou jedním společným, naše historie je velmi úzce spjata,“ dodal slovenský velvyslanec Peter Weiss.

Uvnitř galerie Písecká brána pak vernisáž společně zahájili jmenovci Ivan a Dominik Haškovi, bývalí čeští reprezentanti ve fotbale, respektive v hokeji, kteří se na vzniku výstavy rovněž podíleli. Návštěvníci zde mohli obdivovat nejen známější, ale i veřejností neprávem opomíjené boje sportovců za demokratickou budoucnost.

Největší pozornost budila zřejmě vzpomínka na gymnastku Věru Čáslavskou, kterou komunisté za tichý protest při vyhlášení na stupních vítězů na olympiádě v Mexiku 1968 vyloučili z Československého svazu tělesné výchovy a sportu. Za vyjádření po vpádu vojsk Varšavské smlouvy pykal třeba běžec Emil Zátopek. Výstava dále připomíná sokoly, kteří spolu s dalšími sportovci stáli u zrodu samostatného Československa.

Z výstavy Marek Jakšič

Sokolové oslavili vznik republiky pohybem, a to i v Americe

Před sto lety se uskutečnil štafetový běh na počest prvního výročí vzniku Československa. Sportovci ze všech koutů republiky tehdy zamířili do Prahy s pozdravným poselstvím pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Česká obec sokolská (ČOS) letos navázala na tuto sto let starou událost a v pondělí 28. října uspořádala Běh republiky. Jedním z míst, kde se akce konala, byly Milovice na Nymbursku.

Téměř dvě stovky nadšenců všech věkových kategorií se sešly nedaleko fotbalového hřiště, aby si zasportovaly a zároveň oslavily významný den. „Byli bychom rádi, kdyby se z této akce stala tradice,“ vyslovil přání jeden z organizátorů Tomáš Chromec.

Nejprve se na start postavili nejmladší účastníci, které čekalo 400 a 800 metrů. Po několika minutách byli vítězové v cíli, ti nejmenší dokončili závod za doprovodu rodičů. Účast v obou kategoriích byla hojná a všichni na závěr dostali zaslouženou medaili.

Pro zdatnější naplánovali pořadatelé pětikilometrovou trasu, která vedla převážně terénem. Počasí bylo ideální, účastníci tak měli šanci podat dobré výkony. Nejrychlejší, kteří dokončili závod s časem kolem 18 minut, obdrželi ceny.

Běh republiky se konal na 10 místech v Česku, ale i na americkém kontinentu ve Washingtonu a Portlandu. „V roce 1919 se akce účastnilo 8500 běžců. My jsme si dali pro první ročník cíl dva tisíce účastníků. Do pěti let bychom ale chtěli mít každý rok sto závodů a více než deset tisíc běžců,“ uvedl ředitel ČOS a hlavní organizátor akce Marek Tesař.

Z běhu Justýna Jirásková

Český červený kříž slaví jubileum: Už 100 let nečekáme, až pomůže Někdo jiný

Nábor 30 tisíc vícenásobných dárců krve, školení první pomoci pro 50 tisíc laiků a dobročinné aktivity pro statisíce lidí. To jsou úspěchy Českého červeného kříže v roce 2018 a za celou dobu existence včetně československé historie by jich bylo nespočet. Letos totiž organizace slaví 100 let od založení a po republice se konají doprovodné akce a výstavy.

Provází je slogan Už 100 let nečekáme, až pomůže Někdo jiný. Oslavy odstartoval ples v únoru na pražském Žofíně, následovalo slavnostní shromáždění k vydání knihy Století s červeným křížem a vše doplňovaly akce v regionech. Například v Liberci se spojil krajský úřad s oblastním spolkem a společně uspořádaly výstavu o historii organizace a konkrétním oblastním vývoji.

Československý červený kříž, jehož předchůdcem byl Vlastenecký pomocný spolek pro Království české z roku 1868, vznikl 6. února 1919, kdy prezident Tomáš Garrigue Masaryk vyslovil souhlas s jeho založením a jmenoval do čela dceru Alici Masarykovou. Po rozpadu Československa se rozdělil na dvě části a v ČR dále funguje pod hlavičkou Českého červeného kříže.

V současnosti vyvíjí sociální, zdravotnické a humanitní aktivity ve prospěch obyvatel, učí laiky první pomoci, oceňuje bezpříspěvkové dárce krve a dárcovství propaguje, pořádá ozdravné pobyty pro děti i seniory a šíří znalost humanitárního práva. Zároveň pomáhá i v zahraničí, ať už se jedná o Sýrii, Ukrajinu či Nepál.

Z výstavy Johana Kofroňová

Jednodenní volby i hlasování ze zahraničí. Vnitro chystá nový zákon

K urnám už jen v pátek, ze zahraničí poslat lístek poštou. Hlavní body nového volebního zákona představil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v pátek 25. října na tiskové konferenci. Slibuje si od něj zejména zjednodušení a zpřehlednění procesu. Elektronické hlasování ovšem ani tato úprava nepřinese, podle náměstka Petra Mlsny je příliš rizikové.Česká republika je jediným státem v Evropské unii, který umožňuje občanům rozhodovat ve dvou dnech. Nový zákon stanoví jediný termín na pátek od 7 do 22 hodin. Na městském úřadě budou navíc moci odvolit i v předstihu, ministerstvo počítá s pondělkem a středou, a to po dobu minimálně dvou hodin. Chce tak motivovat k vyšší účasti.

Změna se dotkne i doručování hlasovacích lístků, současná distribuce je podle Mlsny neefektivní. „V České republice se jich vytiskne kolem 14 milionů sad, z toho 7 milionů je zcela zbytečných,“ uvedl. Proto už je lidé nedostanou přímo domů, k odběru by měly být až v hlasovacích místnostech. Komunálních voleb se tato opatření týkat nemají.

Čeští občané v zahraničí by měli navíc získat možnost podpořit své favority korespondenčně, poprvé by si to mohli vyzkoušet ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. To usnadní situaci zejména zájemcům, kteří doposud museli cestovat na vzdálené zastupitelské úřady. Týkat se bude voleb do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a prezidentských.

Nový zákon jde do připomínkového řízení, podle Hamáčka panuje shoda napříč politickým spektrem. Mohl by tak v plném rozsahu nabýt účinnosti v roce 2022.

Z tiskové konference Karolína Blažková

Podle většiny Čechů stál listopad 1989 za to, Slováci tak optimističtí nejsou, říká výzkum

Třicet let od sametové revoluce stoupá počet Čechů, kteří kladně hodnotí polistopadové poměry, až k 50 procentům. Podle zářijového šetření Sociologického ústavu Akademie věd jsou také podstatně kritičtější k předchozímu politickému a ekonomickému systému než Slováci. Ti na nastalé změny nahlížejí negativněji.

Zatímco v Česku považuje 49 procent respondentů dnešní poměry za lepší, na Slovensku je to pouze 37 procent. To je podle Zory Bútorové z Institutu pro veřejné otázky podmíněno rozdílným prožíváním listopadového dění v obou zemích.

Centrum pro výzkum veřejného mínění, které se na studii také podílelo, se kromě jiného zaměřilo na profil respondentů. „Výraznějšími přívrženci změn v roce 1989 jsou lidé s vyšším vzděláním a mladší generace. Jsou to lidé, kteří vidí demokracii jako nejlepší způsob vlády,“ řekla Bútorová na tiskové konference v úterý 29. října. V Česku se mezi tyto lidi řadí voliči ODS, TOP 09 či Pirátů, na Slovensku pak voliči opozičních stran. Naopak mezi kritiky pádu komunistického režimu patří lidé nižšího vzdělání a vyššího věku, voliči KSČM a slovenské vládní strany Směr-SD.

V obou zemích oceňují nově nabyté svobody, možnost cestovat, vyjádření názoru či přístup k informacím. Nejkritičtěji hodnotí oba národy sociální jistoty a bezpečnost občanů. Podle výzkumu se tři čtvrtiny Čechů baví o listopadovém dění zřídkakdy nebo nikdy. „Mladí lidé často vyrůstají v komunikačním vakuu. Problém je, pokud se o tom, co se dělo v listopadu 1989 a před ním, nemluví otevřeně a kriticky,“ reagovala Bútorová na výsledek výzkumu a poukázala na důležitost diskuse o této části české a slovenské historie.

Z tiskové konference Josefína Folprechtová

Střet o fake news i vzdělávání. Hosté se v debatě rozhlasové rady často neshodli

Jak se vyrovnat s nepravdivými informacemi v médiích? Je nutné speciální vzdělávání, nebo stačí selský rozum? A má publikum právo na falešné zprávy? Především o těchto tématech diskutovali hosté ve veřejné debatě, kterou ve středu 23. října uspořádala Rada Českého rozhlasu. Mezi pozvanými byli mimo jiné zmocněnec boje proti dezinformacím ministerstva vnitra Jiří Šedivý či publicisté Jozef Bohumil Ftorek a Petr Žantovský.

Podle novináře a odborníka v oblasti komunikace a PR Martina Švehly se v dnešní době „digitalizace“ stal místem střetu informací internet a je nutné s nimi umět pracovat. Zda k tomu publikum potřebuje mediální vzdělání, se hosté neshodli.

„My jsme zvyklí z dřívějška z našeho školství se učit především data. Myslím, že v dnešním světě je nejdůležitější umět přemýšlet, hledat si zdroje a ověřovat informace, možná mnohem více než vysypat z hlavy několik letopočtů,“ prohlásil Šedivý. „Člověk by měl být natolik svébytný, aby dovedl rozlišit informace a aby si zvykl je ověřovat, že o nich musí přemýšlet. V téhle souvislosti potvrzuji, že výuka mediálních gramotností je alfa a omega,“ dodal Švehla.

S tím nesouhlasil Ftorek. Podle něj lidé rozpoznají lživé zprávy od pravdivých na základě „selského rozumu“. „Jsem toho názoru, že publikum má právo i na falešné zprávy, než samo posoudí, jestli jsou, nebo nejsou falešné a nechť mají tu možnost. S tím, že médium veřejné služby, ať už Český rozhlas nebo Česká televize, je na to náležitým způsobem upozorní,“ doplnil. Ani u hodnocení některých situací či médií se hosté neshodli.

Do debaty se mohlo zapojit i publikum. Mezi otázkami zazněla i chvála pro Radu, že setkání uspořádala. „To bych ocenil, to je pozitivní záležitost,“ uvedl jeden z přítomných. Ostatně i pozvaní účastníci se v tomto bodu, jako jednom z mála, shodli: že o fake news a s nimi spojených tématech je nutné diskutovat.

Z diskuse Jan Skalák

Bundy či mikiny z použitého plastu. Diesel a Coca-Cola zkouší udržitelnou módu

Trend takzvané udržitelné módy se stává čím dál populárnějším nejen ve světě. Řada známých značek využívá metody šetrné k životnímu prostředí nebo recykluje použité materiály. Například italská módní společnost Diesel letos spojila síly s výrobcem nápojů Coca-Cola a společně připravily takovou kolekci oblečení.

Řadu oblečení s příhodným názvem The (Re)Collection světu představily poprvé už koncem září na pařížské přehlídce Fashion Week, na český trh ji ale uvedly teprve ve středu 23. října. „Projekt je součástí naší strategie World Without Waste, která usiluje o řešení globálního problému odpadu z obalových materiálů,“ uvedla mluvčí společnosti Coca-Cola pro Českou republiku Kateřina Eliášová.

Kolekce z vláken vyrobených z použitého plastu nabízí dvanáct základních modelů pro všechna roční období, od unisexové džínové bundy přes dámské i pánské plavky, až po mikiny a trička v různých barvách v rozmezí od 1 400 do 6 800 korun. Coca-Cola a Diesel se však setkaly i s kritikou, podle níž Coca-Cola pouze využívá Diesel, aby ospravedlnila množství plastových lahví, které prodává.

Zájem o recyklaci v oděvním průmyslu obecně roste. Například značka outdoorového oblečení The North Face ve spojení s organizací National Geographic uvedla limitovanou edici z materiálů vyrobených z odpadků sesbíraných v amerických národních parcích. Adidas zase vyvinul běžeckou obuv kompletně z polymeru, který lze po obnošení znovu využít.

Z tiskové konference Kristýna Slavíková

Cenu Franze Kafky převzal klasik francouzské literatury Pierre Michon

Devatenáctým laureátem Ceny Franze Kafky se stal čtyřiasedmdesátiletý francouzský spisovatel Pierre Michon. Bronzovou sošku a šek na 10 tisíc dolarů (v přepočtu přibližně 230 tisíc korun) převzal v úterý 22. října na Staroměstské radnici v Praze od předsedy mezinárodní poroty Vladimíra Železného a zástupců hlavního města. Ocenění mu přinesla jeho první kniha Vies Minuscules.

„Jeho příběhy se nedají shrnout do chytlavých anotací, používá živého, až smyslově vnímatelného jazyka,“ vysvětlila o den později na literárním večeru v budově Společnosti Franze Kafky překladatelka Sára Vybíralová.

Na něm nejprve Michon sám přečetl ukázku z oceněného díla a následně poslouchal českou verzi své dosud jediné přeložené knihy Opati v podání herečky Veroniky Lazarčákové za hudebního doprovodu Aid Kit. „Nechala se unášet příběhem, do nějž vtáhla i publikum, a při četbě vůbec nezakopávala. Zdá se, že je text dobře přeložený,“ poznamenal Michon.

Žánr jeho tvorby lze určit jen obtížně, patří však k nejuznávanějším žijícím francouzským autorům. „Barvitost jeho popisů a historických scenérií jeho knih je jedinečná, z českých autorů mi jeho tvorba připomíná Vladislava Vančuru,“ dodala Vybíralová.

Z literárního večera Daniela Seigová

Slavia jde po výhře v Plzni do trháku, Sparta ovládla malé derby

Fotbalisté Slavie těsně vyhráli šlágr v Plzni a udělali důležitý krok na cestě za obhajobou mistrovského titulu. Díky vítězství 1:0 mají v čele tabulky právě před Viktorií náskok už devíti bodů. V dalších zápasech mimo jiné třetí Mladá Boleslav podlehla doma Liberci, Sparta porazila v malém pražském derby Bohemians vysoko 4:0. Nedělní duel dvou nejlepších týmů a posledních šampionů byl dlouho vyrovnaný, střel měla dokonce více Viktoria. „Mrzí, že jsme si vytvořili pár jasných šancí, ze kterých jsme v první části zápasu ale ani netrefili bránu. Takové situace rozhodují o výsledku,“ řekl pro iDnes.cz kouč Pavel Vrba. V úvodu Krmenčík zkazil akci nepřesnou přihrávkou, Kalvachův pokus vychytal Kolář a další velké šance neproměnili ani Kayamba s Hlouškem. „Plzeň byla prvních dvacet minut lepší. Sportovní štěstí se dneska přiklonilo na naši stranu, ale myslím, že za to nasazení a obětavost jsme si to zasloužili,“ prohlásil trenér hostů Jindřich Trpišovský.

I jeho tým se s přibývajícím časem dostal do několika příležitostí a v páté minutě nastavení prvního poločasu se prosadil. Po Ševčíkově centru hlavičkoval Olayinka, pak také Souček, jeho ránu ještě gólman vyrazil. V následném chaosu před plzeňskou brankou se ale nejlépe zorientoval Hušbauer a poslal míč do odkryté branky. Ve druhé půli sice měli Západočeši šance na vyrovnání, ale pokus Limberského v 82. minutě skončil v boční síti a Brabcovu ránu z 86. minuty zablokoval Frydrych. Slávisté náskok udrželi a z triumfu v Plzni se radovali po dlouhých pěti letech.

Překvapivé vítězství 3:1 slavil Liberec na hřišti Mladé Boleslavi, která přitom byla v posledních sedmi domácích zápasech stoprocentní. I přes porážku sice Středočeši zůstávají na třetím místě tabulky, nicméně o bod za nimi už jsou díky vysokým výhrám a čtyřem vstřeleným gólům Slovácko s Jabloncem.

Čtyřikrát skórovala také Sparta, která doma na Letné zdolala Bohemians a nadále setrvává na sedmém místě. Střeleckou formu má i nováček z Českých Budějovic, který rozstřílel Karvinou 3:0, potřetí za sebou dal tři góly a stoupá tabulkou k prostřední skupině.

Výsledky 14. kola: Jablonec – Teplice 4:1, Slovácko – Opava 4:0, Ostrava – Olomouc 2:2, Příbram – Zlín 0:0, Sparta – Bohemians 4:0, Mladá Boleslav – Liberec 1:3, České Budějovice – Karviná 3:0, Plzeň – Slavia 0:1.

Tabulka: 1. Slavia 38 bodů, 2. Plzeň 29, 3. Mladá Boleslav 25, 4. Jablonec 24, 5. Slovácko 24, 6. Ostrava 22, 7. Sparta 21, 8. Liberec 18, 9. Olomouc 18, 10. Teplice 18, 11. České Budějovice 17, 12. Bohemians 15, 13. Příbram 12, 14. Karviná 11, 15. Zlín 11, 16. Opava 9.

Eliška Krátká

Výsledky předvolebních průzkumů se Slováci nově nedozví už 50 dní před volbami

Národní rada Slovenské republiky schválila 28. října novelu zákona, která prodlužuje zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů z původních čtrnácti na padesát dnů. Touto změnou se slovenské moratorium zařadí k nejdelším v Evropě. Platit bude už v únoru před nadcházejícími parlamentními volbami.

Dosavadní čtrnáctidenní informační embargo platilo na Slovensku od parlamentních voleb roku 2016 a už v té době bylo nezvykle dlouhé. Pro prodloužení této lhůty hlasovali poslanci dvou ze tří vládních stran (Směr-SD a SNS) a také krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). „Jsme toho názoru, že v tomto případě se zákonem neomezuje právo voliče na informace, ale, naopak, je snaha chránit voliče před dezinformacemi a účelovými informacemi,“ cituje web Sme.sk koaliční poslance.

Proti změně hlasovali poslanci koaliční strany Most-Híd a část opozice. Za lidi, mimoparlamentní strana exprezidenta Andreje Kisky, se k novele také staví odmítavě a prohlašuje ji za porušení práva na svobodu projevu a šíření informací, zakořeněného v ústavě. „Je to za poslední půlrok už druhá změna pravidel a okolností, za kterých se mají uskutečnit volby do Národní rady; tato změna přichází ani ne pět měsíců před jejich předpokládaným termínem. A netýká se politických stran, ale lidí – voličů, kteří budou rozhodovat o složení slovenského parlamentu. Bez toho, aby měli možnost se dozvědět, jaké jsou trendy v podpoře jednotlivých stran a hnutí,“ řekl místopředseda strany Michal Luciak.

Opakem novely je návrh nezařazené poslankyně Kataríny Cséfalvayové, který by zkrátil moratorium na 48 hodin před otevřením volebních místností. Novela, schválená poslanci, nyní čeká na podpis prezidentky Zuzany Čaputové. Cséfalvayová doufá, že Čaputová novelu neschválí, a zabrání tak „nespravedlivému dělení slovenských občanů na informované, a ty, kteří mají zůstat v nevědomosti,“ jak uvádí web HNonline.sk.

Valérie Štylerová

Poslanci schválili v prvním čtení státní rozpočet. Deficit bude 40 miliard

Návrh zákona o státním rozpočtu počítá na rok 2020 se schodkem 40 miliard korun. Takový základní rámec schválili v prvním čtení poslanci vládních stran ANO a ČSSD, navíc je podpořila KSČM.

Sněmovna projednala návrh ve středu 23. října. Podpořit jej přišel i prezident Miloš Zeman, který však v projevu uvedl několik výhrad, například neefektivní výdaje. Na nedostatky upozornil i kontrolní výbor, podle jehož usnesení politika vlády trvale oslabuje odolnost státního rozpočtu vůči budoucímu ochlazení ekonomiky.

„Výdaje státního rozpočtu na rok 2020 jsou navrženy o 40 miliard korun vyšší než příjmy, tedy ve výši 1 618 miliard korun,“ přednesla poslancům spolu s návrhem ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Deficit státního rozpočtu tak zůstává pro rok 2020 na stejné úrovni jako v letošním roce.“ A právě to se nelíbí opozičním stranám.

„Když se podíváte na trend deficitu státního rozpočtu od roku 2016, vláda – a u toho tehdy byla ještě KDU-ČSL – vždy o 10 miliard snižovala deficit státního rozpočtu. Považoval bych v této logice za správné, abychom i pro rok 2020, když jsme šli 70, 60, 50, 40, pokračovali a dostali se alespoň na těch 30 miliard deficitu státního rozpočtu,“ reagoval na návrh například předseda KDU-ČSL Marek Výborný.Rozpočet klade důraz mimo jiné na školství – objem prostředků na platy pedagogických pracovníků chce zvýšit o 10 % – a sociální oblast.

Starobní důchody by měly od 1. ledna 2020 vzrůst průměrně o 900 Kč, rodičovský příspěvek po dvanácti letech stoupnout na 300 tisíc Kč. Pro vládní návrh základních údajů státního rozpočtu se vyslovilo celkem 100 poslanců z řad ANO, ČSSD a KSČM, 78 poslanců opozičních stran hlasovalo proti jeho přijetí.

Adrian Kovalik

Je to 100% hovězí, potvrdil test o jídle v restauracích McDonald´s

Jen necelá polovina strávníků v českých pobočkách řetězce McDonald´s věří, že jejich mleté hovězí mao je bez příměsí levnějšího drůbežího masa či šlach. Proto si vedení nechalo zpracovat studií od Ústavu konzervace potravin a Ústavu biochemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. A její výsledky, které zástupci firmy i výzkumníků zveřejnili ve středu 23. října, potvrdily. V Burgerech je 100% hovězí bez dalších příměsí.

Tým okolo Jana Pivoňky pro šetření zvoil metodu PCR (Polymerase chain reaction) ve dvou fázích. Nejrpve zjišťoval daný druh maa a následně v jakém množství se v jídle nachází. "Zjednodušeně je principem porovnání DNA ve vzorku a té z masa, které se nejčatěji používá k náhradě části hovězího masa, tedy maa zp rasete, koně a kuru domácího," vysvětlil Pivoňka. "Grilované hovězí mao v McDonald´s obsahuje víc než 120 gramů maa ve 100 gramech výrobku, což je dané ztrátou vody během grilování."

Výzkumníci odebírali vzorky nahodile na onci září a v říjnu v několika pražských restauracích. "Neměli jme pochyb, že by výsledek šetření dopadl jinak." pochvaluje si manažer kvality McDonald´s Vít Grec a zároveň podotýká: "Naše specifikace výrobku je jasná: čisté hovězí maso bezj kaýchkoliv prísad. Navíc základním požadavkem je stoprocentní dohledatelnost suroviny, a tedy původu maa."

McDonald´s má v Česku téměř sto poboček a v jeho restauracích se zkonzumuje třetina veškerého hovězího masa.

Z tiskové konference Stanislav Hodina

Méně návštěvníků, ale vyšší výnosy. Památkový úřad hlásí úspěšný rok

Letos navštívilo české hrady a zámky o něco méně lidí než v loňském roce, přesto Národní památkový ústav (NPÚ) hodnotí končící sezonu jako úspěšnou. Pokles totiž zaznamenal zejména na vytíženějších místech. „Co nás velmi těší, že nám roste návštěvnost u těch menších objektů, které se snažíme marketingově neustále prodávat,“ prohlásila generální ředitelka Naděžda Goryczková na tiskové konferenci 23. listopadu. A vyzdvihla zájem o zámky Stekník nebo Valeč.

Od ledna do konce září si objekty pod správou NPÚ prohlédlo až 4,6 milionu lidí, jen v srpnu 1,2 milionu. Nejžádanějšími se staly Lednice, Český Krumlov a Hluboká. Pomyslného skokana roku vyhrál hrad Švihov, který si letos polepšil o 11,5 tisíce turistů.

„Meziroční srovnání je nižší, nicméně my se z toho nehroutíme, naopak jsme rádi, protože pokles je hlavně na těch objektech, které už byly na hranici únosnosti,“ uvedla Goryczková. Ústav evidoval loni za období do října 5,3 milionu a za celý rok 5,5 milionu.

Menší číslo také vysvětluje tím, že NPÚ v lednu předalo tři skanzeny organizaci Národní muzea v přírodě. I přesto výnosy vzrostly o 7,69 %. Ke konci září suma činila 543 milionů korun i díky dražšímu vstupnému na nejfrekventovanějších místech, což také pomohlo k regulaci vysokého počtu turistů. Prostředky půjdou zejména na opravy památek. „Další část směřovala rovněž na pokrytí nákladů spojených s růstem cen energií a zkvalitňování služeb pro návštěvníky,“ doplnila ředitelka.

Po hlavní sezoně se výletníci mohou těšit na adventní program. Od poloviny listopadu do konce roku zůstanou otevřené desítky objektů. „Návštěva vánočně vyzdobených hradů a zámků je nejen dobrou volbou, jak si odpočinout od předvánočního shonu a nasát atmosféru, ale i jedinečnou možností poznat památky trochu jinak. Připraveny jsou speciální prohlídkové okruhy, které návštěvníky nechají nahlédnout do míst jindy nepřístupných, adventní koncerty i dobové jarmarky,“ dodala Goryczková.

Z tiskové konference Linh Nhi Vu

Karlín rozezněly desítky hudebníků, slavilo se 30 let svobody

Zatímco jinde se připomínal vznik Československa, ve Foru Karlín ožily události sametové revoluce. Ve znamení symbolického pokračování legendárního Koncertu pro všechny slušný lidi z roku 1989 se nesl Koncert pro Paměť národa. Hudebníci i hosté vzpomínali na minulý režim a apelovali na mladou generaci.

„V osmdesátém roce jsem udělala jednu z nejhorších chyb svého života. Ztratila jsem naději. Při všech těch páprdech, kteří odmítají odejít, těch lžích, které vidíte. Nevzdávejte se naděje, že to může být všechno lepší,“ řekla Magda Vášáryová, slovenská herečka a politička. „Je tu plno a je to skvělý! Když vás tady vidím, tak jsem naprostej optimista. Všechno dobře dopadne,“ pozdravil publikum Ivan M. Havel, bratr prvního polistopadového prezidenta Václava Havla.

Kromě něj vystoupili také generál Petr Pavel, vědkyně a bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová nebo předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář a mnoho dalších. Jednotlivé hosty a jejich poselství střídala hudební vystoupení umělců. Zahrály například skupiny Garáž, Zuby nehty, Vypsaná fixa, Portless a Thom Artway. Zazpívali Tomáš Klus, Jaroslav Samson Lenk, Aneta Langerová i Barbora Poláková.

Paměť národa je jednou z nejrozsáhlejších sbírek příběhů a vzpomínek pamětníků dvou totalitních režimů minulého století – nacismu a komunismu. Je veřejně přístupná a stojí za ní společnost Post Bellum, založená historiky a novináři za účelem uchování vzpomínek na tyto kapitoly nedávné historie.

Koncert byl benefiční, všichni zúčastnění vystupovali bez nároku na honorář a kompletní výtěžek se použije na další rozšiřování této sbírky.

Z koncertu Jakub Šťastný

Do kin vstoupil film Poslední aristokratka. Točil se na pěti zámcích

Nejnovější film režiséra Jiřího Vejdělka Poslední aristokratka vstoupil do kin 24. října a nese přívlastek zimní komedie. Příběh podle stejnojmenného románu spisovatele Evžena Bočka pojednává o rodilém Američanovi Frankovi (Hynek Čermák), jenž díky šlechtickým kořenům získá zpět rodinné sídlo – zámek Kostka. Vypraví se s dcerou Marií (Yvona Stolařová) a ženou Vivien (Tatiana Dyková) do Česka, kde je ale čeká trochu jiná realita aristokratického života, než jakou si představovali.

„Aristokratku jsem poprvé zaznamenal v tramvaji. Jedna slečna si ji cestou četla a neustále se při tom smála. Knihu jsem si tedy ihned našel v knihkupectví, načež se mi zalíbila a nápad byl na světě,“ líčil Vejdělek na tiskové konferenci ve středu 23. října.

Natáčení ale bylo náročné, protože se kvůli autenticitě odehrávalo na pěti různých zámcích v Čechách a na Moravě, které nebylo možné v zimě vytápět. Mezi ně patřily například Buchlovice, Rájec či Milotice. Jejich kouzlo nicméně stálo za to a štáb i herci náročné podmínky zvládli ve zdraví. „Když jsme se vrátili po natáčení domů, tak mi bylo v přetopeném bytě akorát vedro,” poznamenala Dyková.

Rodina po příjezdu na Kostku zjistí, že se zámek nachází v polorozpadlém stavu, což ji postaví před důležité rozhodnutí. Měli by ho prodat a vrátit se do Ameriky, nebo se pokusí obnovit krásu rodinného sídla? „Doufáme, že se Poslední aristokratka stane tím typickým rodinným stříbrem, ke kterému se diváci budou v zimních měsících rádi vracet,“ dodala koproducentka České televize Kateřina Ondřejková.

Z projekce Sandra Sýkorová

Přišla pokřtít audioknihu a odnesla si ocenění. Radůza převzala platinovou desku

Písničkářka Radůza se v úterý 29. října sešla v Národním divadle s členy tamějšího hereckého souboru, aby společně pokřtili její pohádkovou audioknihu Uhlíř, princ a drak. Akce se mimo jiné zúčastnili herci Iva Janžurová a František Němec. Překvapení však přišlo ve chvíli, kdy ředitelka hudebního vydavatelství Supraphon Iva Milerová předala Radůze platinovou desku jako poděkování za album Muž s bílým psem z minulého roku.

„Dovolím si jakési přemostění z tvého projektu z minulého roku. Mám velkou radost ti oznámit, Radůzo, že prodeje tohoto alba dosáhly na ocenění platinové,“ řekla Milerová. Radůza se Supraphonem spolupracuje od roku 2014, není proto překvapením, že se i audioknihu Uhlíř, princ a drak rozhodla vydat jeho prostřednictvím.

Vydavatelství se také podílelo na výběru herců, kteří pak měli audioknihu následně namluvit. Všechny role nakonec obsadili členové souboru Národního divadla. Diváci se tak kromě nejrůznějších hudebních nástrojů mohou těšit i na herecké a pěvecké výkony Anny Fialové, Lucie Polišenské, Radúzy Máchy, Igora Orozoviče a Jiřího Suchého z Tábora.

Ze křtu Katherine Vašíčková

Festival dokumentů v Jihlavě ocenil filmy Fonja a Sólo

Desítce mladistvých delikventů z převýchovného zařízení na Madagaskaru dala možnost vyprávět vlastní příběh. Za čtyři měsíce vznikl pod vedením německé režisérky Liny Zacher dokument Fonja, který získal ocenění v soutěžní kategorii Opus Bonum letošního Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Sekci Česká radost ovládl snímek Sólo vykreslující osudy duševně nemocného argentinského klavírního skladatele.

Na 23. ročníku festivalu, který mezi 24. až 29. říjnem ovládl sídelní město Kraje Vysočina, se představilo celkem 127 snímků soutěžících v deseti různých sekcích: od prestižních českých dokumentů po experimentální kinematografii. Kromě odborné poroty složené z významných osob české i zahraniční filmové komunity hodnotila ve dvou kategoriích také porota studentská.

Hlavní program festivalu doplnila řada aktivit nejen pro malé diváky. Zóna Ji.hlava dětem poskytla možnost zúčastnit se výtvarných i animační dílny. Inspirační fórum vytvořilo platformu pro diskuse a přednášky o otázkách budoucnosti a večery zpestřily koncerty různých žánrů.

Industry program patřil profesionálům, kteří navštěvovali přednášky nebo workshopy. „Mluvili o právních předpisech, které museli vzhledem ke kontroverznímu tématu dodržovat. Ukázali nám i dva vystřižené snímky,“ popisuje Veronika, účastnice semináře režiséra Víta Klusáka, který se týkal jeho připravovaného filmu V Síti.

Z Jihlavy Šárka Vlasáková

Slavia zatlačila Barcelonu a slyšela chválu. Na body ale nedosáhla

Sebevědomí, fyzický fotbal, enormní nasazení i nadšení. Španělská média chválí Slavii za zápas proti Barceloně v Lize mistrů. Ale ani skvělý výkon na body nestačil, Slavia podlehla ve středu 23. října slavnému soupeři 1:2.

„Všichni by na nás chtěli, abychom vyhráli vyšším rozdílem, jenže Slavia je silný soupeř. Ve druhé půli se její hráči valili na naši bránu jako lavina,“ uznal pro Českou televizi kouč hostů Ernesto Valverde. I vítězný gól jeho týmu byl poměrně šťastný: míč se z kopačky Suáreze odrazil do sítě Slavie od jejího hráče Olayinky. „Neříkám to moc často, ale myslím si, že kluci hráli fantasticky,“ prohlásil domácí trenér Jindřich Trpišovský.

Jeho tým měl proti španělskému velkoklubu, vítězi Ligy mistrů z roku 2015, tolik šancí: jen v prvním poločase střílel nebezpečně do brankářova protipohybu Zelený, Olayinka ho zase zkoušel technicky obstřelit, ale Ter Stegen vždy zasáhl úspěšně.

Překonal ho jen v 50. minutě Jan Bořil. „Běžel jsem pořád rovně, převzal jsem míč a divil jsem se, že jsem si ho neukopl. Bodlo mě napadlo, jinak bych ani nevystřelil,“ popisoval český obránce. V tu chvíli srovnal stav na 1:1, český šampion totiž prohrával už od 3. minuty po trefě Messiho. „Začátek byl hrůzostrašný, inkasovaný gól a spousta zbytečných ztrát. Měli jsme až zbytečný respekt ze soupeře,“ uznal Trpišovský. Postupně se však slávisté zlepšovali a favorita zatlačili, ještě v nastavení byl blízko vyrovnání Olayinka.

Proto ta chvála španělských médií na adresu Slavie a kritika pro Barcelonu, ačkoli vede skupinu F. Po třech zápasech má sedm bodů, naopak Slavia je poslední s jediným. V dalším zápase se představí 5. listopadu v odvetě na Camp Nou.

Kateřina Němcová

Desítka znovu odolala, sparťanskou šňůru výher zastavil Liberec

Víc než po měsíci prohrála hokejová Sparta extraligový zápas, v 15. kole podlehla na vlastním ledě Liberci 0:2, a znovu tak nedosáhla na deset vítězství za sebou. Naopak její soupeř zlomil přesně opačnou sérii, body si připsal poprvé po pěti utkáních.

O vítězství hostů rozhodl šťastný zásah útočníka Libora Hudáčka, od kterého se puk odrazil do branky, výhru pojistil přes celé hřiště při power play soupeře Oldrich Kotvan. I sparťané měli šance, ale famózně chytající Justin Peters pokryl všech sedmnáct střel. „Soupeř věděl, že má za sebou nepříjemnou šňůru. Na začátku to bylo z obou stran opatrné, nakonec rozhodl jeden šťastný gól. Tygři byli ale lepší,“ citoval asistenta domácího trenéra Jaroslava Nedvěda klubový web hcbilitygri.cz.

Podobnou sérii zažila Sparta v O2 areně naposledy na přelomu základní části a play off v ročníku 2015/16, tehdy dokonce vyhrála devět utkání za sebou hned dvakrát. Desítka ale odolala i tentokrát. „Samozřejmě nás to moc mrzí. Měli jsme v zádech devět úspěšných zápasů. Teď se nám to už bohužel nepodařilo, ale pořád si myslím, že devět utkání za sebou vyhrát není vůbec špatné,” sdělil pro klubový web zadák Jan Košťálek.

On a jeho spoluhráči navíc promarnili šanci na první místo, v případě tří bodů mohli přeskočit brněnskou Kometu i Karlovy Vary. Po prohře však zůstávají třetí a bez série.

David Sokol

Po medaili od Zemana další pocta. Závodnice století Junková má i výstavu

Výstavu Eliška na počest závodnice Elišky Junkové zahájil Autoklub České republiky v úterý 29. října. Den předtím jí, in memoriam, udělil prezident Miloš Zeman medaili Za zásluhy o stát v oblasti sportu. Cenu na Pražském hradě za ni převzal adoptivní syn Vladimír Junek.

„Chtěl bych především poděkovat Autoklubu,“ poznamenal Junek na vernisáži. Právě jménem motoristické organizace podal její prezident Jan Šťovíček písemný návrh hlavě státu. V něm vyzdvihl životní příběh Junkové jako vzor pro českou společnost: „Stojí za to si připomínat její zásluhy o rozvoj motorismu, vlastenectví a šíření dobrého jména naší země ve světě.“ Šťovíček také věří, že se časem povede ocenit i další osobnosti českého motorismu.

Junková byla úspěšnou českou závodnicí, která ve 20. letech minulého století překonávala i mužské soky. Mezi její největší úspěchy se řadí 5. místo v závodu Targa Florio či vítězství ve Velké ceně Německa na Nürburgringu v roce 1927. „Ovládala všechny čtyři tehdejší disciplíny. Závody do vrchu, na kterých byla odkojena, jízdy na okruzích, jízdy na autodromu a dálkové jízdy,“ zdůraznil Junek.

Výstava na fotografiích přibližuje rodinný život i závodní kariéru. Expozici doplňují předměty, které se s ní pojí: trofeje, busty nebo medaile. Výstava v přízemí klubového domu Autoklubu ČR v Opletalově ulici 29 bude veřejnosti otevřena do konce listopadu každý všední den od 9:00 do 18:00, o víkendech a svátcích pak od 10:00 do 20:00. Vstup je zdarma.

Z vernisáže Jan Lukacko

V Česku padaly teplotní rekordy. V době vzniku Československa ale sněžilo

V uplynulém týdnu vládlo v Česku slunečné počasí. Když opadla ranní mlha, stoupaly teploty na některých místech až k rekordním hodnotám. Nová maxima naměřili meteorologové hned šest dní po sobě, naposledy v sobotu 26. října, v ten den nejvíc v Osoblaze na Bruntálsku, kde teploměry ukázaly 22,4 °C. V neděli v pozdějších hodinách však přibylo oblačnosti, počasí ovlivnila od severozápadu studená fronta, kterou doprovázely přeháňky na většině území.

A tak 28. října na Den vzniku samostatné ČSR hlásily stanice už jen kolem 10, přesto víc než před 101 lety. Podle Českého hydrometeorologického ústavu tehdy zahalila většinu nově vznikajícího státu oblačnost a na vrcholcích hor ležel sníh. I v nížinách provázely slavný den přeháňky a odpoledne Klementinum hlásilo 7,7 °C.

Anna Portešová