15. října 2020, Carolina č. 980

Nová opatření: restaurace a školy jsou zavřené, spolu jen šest osob

Kvůli aktuální epidemické situaci platí od středy 14. října přísnější opatření v boji s koronavirem. Do 3. listopadu, předpokládaného konce nouzového stavu, jsou zavřené restaurace, bary a kluby. Shromažďování je omezeno na šest osob vevnitř i venku, nesmí se pít alkohol na veřejně dostupných místech. Školy, vyjma mateřských, musí do 2. listopadu přejít na distanční výuku. O den dříve začala platit povinnost roušek na zastávkách MHD.

„Kdybychom neudělali nic, hrozí nekontrolovatelné šíření viru a velmi rychlé dosažení kritických čísel pro naše zdravotnictví, to si nemůžeme dovolit a děláme všechno pro to, aby se tak nestalo,“ vysvětlil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí 12. října na večerní tiskové konferenci, které předcházelo dlouhé jednání vlády, bezpečnostní rady státu i diskuse s opozicí či v rámci tripartity.

Podle nových pravidel mohou restaurace vydávat jídlo pouze s sebou, a to do 20 hodin. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) oznámit plán kompenzací zavřeným podnikům.

Výjimku z distanční výuky mají kromě mateřských škol účastníci klinické a praktické výuky a praxe v oborech všeobecného či zubního lékařství nebo farmacie. Současně studenti medicíny 4. a 5. ročníků budou aktivováni jako pomoc do nemocnic. „Omlouvám se ředitelům škol, omlouvám se rodičům, kteří jsou v neustálé nejistotě, ale je to nutné a je potřeba to udělat rychle,“ poznamenal ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Vláda chtěla původně nechat otevřené i první stupně základních škol a na druhých zavést střídání prezenční a distanční výuky. Jenže rekordní čísla pozitivně testovaných na covid, která v pátek 9. října vystoupala až na 8616, přiměla kabinet k dalším změnám. Jen o den dříve totiž oznámil zákaz mimo jiné sportovních a kulturní akcí, původně na dva týdny.

Anna Müllerová

Druhé kolo senátních voleb vyhrálo hnutí STAN, vládní strany pohořely

Druhé kolo voleb do Senátu ovládly ve dnech 9. a 10. října opoziční strany. Z 27 volebních obvodů uspělo v 11 hnutí Starostů a nezávislých společně se Starosty pro Liberecký kraj. V barvách ODS se prosadilo pět kandidátů, za KDU-ČSL tři, TOP 09 si připsala dva mandáty. Naopak vládní ANO uspělo jen jednou, koaliční partner ČSSD zůstal na nule. KSČM, jež kabinet toleruje, neměla v druhém kole žádného zástupce. Volby opět poznamenala nízká účast, přišlo 16,74 % oprávněných voličů.

Starostové, kteří ještě v roce 2014 získali pouze jeden mandát, úspěch přikládají osobitým příběhům kandidátů. „Nejsou to jen starostové měst a obcí, i když to tak často je, ale jsou to silné regionální osobnosti, které se přesně hodily na tento typ voleb. A přesně to hnutí STAN umí,“ řekl předseda Vít Rakušan pro portál iDnes.cz.

Jeho uskupení mohlo být v případě podpory TOP 09 nejsilnější frakcí, ale dosavadní partner klub opustil a připojil se k ODS. Nová formace ODS-TOP 09 disponuje 26 hlasy, Starostové mají 25, třetí nejsilnější je KDU-ČSL s 12 mandáty. To se promítne i do vedení horní komory, v jejím čele zůstane Miloš Vystrčil z ODS, kterého podpoří i Starostové.

Naopak citelně oslabila koalice. Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše obhájilo ze dvou křesel pouze jedno, a v Senátu mu tak zůstane pět zástupců. Sociální demokracie je na tom ještě hůř, ze třinácti zůstala na třech a přišla o klub. „Volby bereme jako jednoznačnou prohru,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček pro ČTK. „Podobně jsme skončili také v roce 2004. Naši kandidáti kampaň neošidili a víme bohužel, že pro naše voliče není Senát tak důležitý jako pro voliče opozice.“

Mezi neúspěšné kandidáty patří například bývalý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), který v horní komoře končí po 24 letech, miliardář Ivo Valenta (za Soukromníky) nebo bývalá ombudsmanka Anna Šabatová (za Zelené). Naopak nejmladší senátorkou se stala Pirátka Adéla Šípová (40), dále uspěli například Miroslava Němcová (ODS), Václav Láska (Senátor 21) či Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Timon Láska

Vítězné ANO často končí v krajích v opozici, ODS bude vládnout téměř všude

Ve většině krajů už je jasno o složení nových koalic. Často v nich chybí hnutí ANO, které sice začátkem října volby ovládlo, jenže nemá podporu dalších stran. Přestože vyhrálo v deseti krajích, má zatím jen tři hejtmany. Naopak úspěšné jsou na celostátní úrovni opoziční strany, především ODS. Ta bude mít zástupce až ve dvanácti radách a hned čtyři přímo v čele. Rozhovory se zasekly jen na Karlovarsku, kde nemá ani jeden z vyjednávacích bloků většinu mandátů.

Ve středních Čechách, na Liberecku a Královéhradecku, tedy v regionech, kde nezvítězilo ANO, se už strany na nových koalicích domluvily. V prvních dvou budou hejtmany Petra Pecková za STAN a Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj, ve třetím případě občanský demokrat Martin Červíček. ODS získá křeslo šéfa kraje také na jihu Čech, na Vysočině a v Plzeňském kraji, kde se o podobě spolupráce ještě jedná.

Vládní hnutí premiéra Andreje Babiše bude mít svého zástupce v čele Ústeckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje, většinou díky spolupráci s opozicí a ČSSD. Jinak ale ANO končí převážně v opozici, konkrétně až v devíti krajích, desátý je zatím otevřený. Sociální demokracie si udrží nejvyšší krajský post pouze na Pardubicku, kde Martin Netolický sestavil téměř staronovou koalici, mimo jiné s ODS a STAN.

Hejtmana získá také koalice Pirátů a STAN, která se dohodla na Olomoucku. Tam sice vyhrál dosavadní hejtman z ANO Ladislav Okleštěk, jeho opozice se však spojila a podepsala memorandum o spolupráci.

Obdobná situace je také v Jihomoravském kraji, v němž se domlouvá široká koalice vedená lídrem lidovců Janem Grolichem.

Krajské volby vyhrálo se ziskem téměř 22 % hnutí ANO, proti minulému období si polepšili také Piráti, STAN, ODS a SPD. Výrazné ztráty zaznamenali ČSSD a komunisté. Volební účast činila skoro 38 %.

Šimon Rogner

Filip po 15 letech skončí v čele KSČM

Vojtěch Filip už nebude znovu kandidovat na předsedu KSČM. Rozhodnutí oznámil v pátek 9. října po jednání výkonného výboru. Strana si nového šéfa vybere na sjezdu 28. listopadu v Brně, do té doby ji bude řídit současné vedení, které v reakci na propad v krajských a senátních volbách nabídlo funkce k dispozici. „Budu aktivní v oblasti advokacie,“ řekl iDnes.cz místopředseda Poslanecké sněmovny. V čele strany stál 15 let.

Nahradit by ho mohli například europoslankyně Kateřina Konečná, poslanci Leo Luzar nebo Stanislav Grospič, po volbě se může změnit i pozice strany ve vztahu k vládní koalici ANO a ČSSD, kterou dosud toleruje. Na Filipovo rozhodnutí měl vliv i jeho zdravotní stav. „Když jsem v únoru prodělal infarkt, tak jsem už na dubnovém sjezdu neměl v úmyslu dál kandidovat,“ řekl. Volby ovšem odložila pandemie nového typu koronaviru. Končící předseda je připraven straně nadále pomáhat.

Současné vedení dalo funkce pouze k dispozici, protože případné rezignace podle stanov může přijmout až ústřední výbor KSČM, který se sejde v polovině listopadu, řekl Filip. Už při jednání výkonného výboru chtěla podle informací iDnes.cz rezignovat místopředsedkyně Kateřina Konečná, nakonec se ale rozhodla postupovat stejně jako ostatní.

Komunisté ve volbách do krajských zastupitelstev uspěli pouze ve čtyřech regionech a zůstalo jim pouhých 13 z 86 dosavadních postů. Do druhého kola senátních voleb nepostoupil ani jeden jejich kandidát. První analýzy podle Filipa ukazují, že propad nezpůsobil přechod voličů k hnutí ANO, nýbrž to, že tradiční stoupenci strany hlasovat nepřišli.

Adéla Snopová

Nová čtvrť na Žižkově či metro D. Výstava líčí budoucnost Prahy

Do dalších let si Praha klade za cíl zvýšit nabídku bydlení a město modernizovat. Dopravu by měly zlepšit trasa metra D či tramvajová trať v horní části Václavského náměstí, v nové byty se může proměnit bývalé nákladové nádraží na Žižkově. Jak by metropole mohla vypadat, představuje výstava s názvem Praha zítra? Pražské priority. Na výlet do budoucnosti zve Centrum architektury a městského plánování (CAMP).

Expozice se dělí na pět kategorií: čtvrti, propojení, příležitosti, náměstí a parky. Nejzajímavější projekty přibližuje velká promítací stěna, o dalších návrzích se mohou návštěvníci dozvědět víc na dvou interaktivních tabulích, které nabízí fotografie, vizualizace a ve zvukových nahrávkách názory radních hlavního města. „Myslím, že největším problémem Prahy je krize dostupnosti bydlení. Jako zásadní téma rozvoje města proto vidím otevřít pro výstavbu největší brownfield, tedy Bubny-Zátory,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Brownfieldů, neboli větších nevyužívaných pozemků, je v Praze hned několik.

Mezi nejzajímavější a v poslední době nejdiskutovanější patří bývalé nákladové nádraží Žižkov. Hlavní budova je od roku 2013 kulturní památkou, developeři si s městskou částí Praha 3 dali za cíl ponechat oblasti osobitý ráz a zároveň vybudovat funkční bydlení pro rodiny s dětmi i seniory. Finální kolaudace komplexu je v plánu na rok 2030. Za zmínku stojí i cyklostezka v Praze 10 v místě bývalé vlakové trati z hlavního nádraží do Benešova. „Bude to příjemná změna, místo rámusu vlaků za domem budu mít kam jít na procházku,“ poznamenala návštěvnice Jana Hajná. Budoucí podobu Prahy je možné vidět do 20. prosince a vstup je zdarma.

Z výstavy Anna Sochorová

Praha si od nové čtvrti Bubny-Zátory slibuje pomoc s bytovou krizí

O plánované proměně území Bubny-Zátory v Praze 7 se diskutovalo v úterý 13. října v Centru architektury a městského plánování. Zástupce Institutu plánování a rozvoje Lada Kolaříková, autoři územní studie Petr Pelčák a Ivan Reimann, náměstek primátora Petr Hlaváček a místostarostka městské části Lenka Burgerová se zúčastnili první ze série online debat k výstavě Praha zítra? Pražské priority.

Nová čtvrť vznikne na území jednoho z největších pražských brownfieldů, v dlouhodobě opuštěných drážních prostorech okolo železničního nádraží Praha Bubny, a propojí tak dvě živé pražské čtvrti: Letnou a Holešovice. Bubny-Zátory by mohly být domovem až pro 25 tisíc obyvatel a nabídnout až 29 tisíc pracovních míst ve zdejších administrativních budovách. Architektonickými symboly nové čtvrti se stanou dva důležité kulturní monumenty – Památník ticha v budově bývalého vlakového nádraží připomínající násilné transporty pražských židů do ghett v Lodži a Terezíně, a nový koncertní sál, na jehož podobu se vypíše samostatná mezinárodní architektonická soutěž. Zeleným „srdcem“ území bude centrální park, který nabídne sportovní vyžití, a zároveň propojí břeh Vltavy s Výstavištěm a Stromovkou.

Na atraktivitě této lokalitě přidává i výborná dopravní dostupnost. Na jejím území se budou nacházet jak stanice metra, autobusů a tramvají, tak i pěší a cyklistické trasy, a dokonce i železnice, jejíž význam vzroste díky modernizaci trati Praha – Kladno a vzniku nového spojení centra města s letištěm Václava Havla.

Nové městské čtvrti se ale Praha dočká až za několik desítek let. Ačkoliv se bude vítězná studie schvalovat už letos, s vlastní výstavbou se počítá až od roku 2024.

Aneta Hamerníková

Další státy zařazují Česko na seznam rizikových zemí

Na zhoršující se epidemickou situaci v tuzemsku reagují další státy Evropské unie. Zatímco Česko považuje za evropskou zemi s vysokým výskytem koronaviru pouze Španělsko, samo se stává velmi rizikovým: naposledy zčervenalo na mapě Rumunska a Itálie. Rakousko ho chce zařadit celé (zatím to byla pouze Praha) do této kategorie nejspíše během příštích dní.

Rumunsko zavádí 14denní karanténou pro přijíždějící z Česka s platností od 7. října. Izolaci lze ukončit po 10. dnu bez příznaků a s negativním testem. Výjimka se uděluje lidem, kteří se nezdrží více než tři dny a mají s sebou negativní test (ne starší než 72 hodin).

Itálie přijala opatření o den později. Pro cesty na Apeninský poloostrov stačí negativní test (také nesmí být starší 72 hodin), lze ho absolvovat i na místě, ale na výsledky je nutné čekat v karanténě.

Češi mohou zatím cestovat bez omezení do Bulharska, Francie, Chorvatska, Polska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Portugalska a Švédska. Polsko tedy zůstává jedinou sousední zemí, do které je z celé České republiky možné cestovat bez negativního testu či karantény.

Ema Polívková

Slovensko zpřísňuje pravidla: zákaz hromadných akcí či čas nákupu pro seniory

Slovensko kvůli skokovému nárůstu případů nemoci covid-19 a zhoršující se situaci zavedlo nová celoplošná opatření, která mají šíření omezit. Pravidla začnou platit v průběhu týdne, členové ústředního krizového štábu je představili v neděli 11. října. „Je to poslední naděje, abychom se nevydali českou cestou,“ prohlásil premiér Igor Matovič (OLaNo). V zemi aktuálně evidují 15 521 nakažených, v úterý přibylo 1410 nových případů.

Od pondělí 12. října Slovensko plošně uzavřelo střední školy a přešlo na distanční výuku. Od dalšího dne pak platí zákaz shromažďování více než šesti osob. Profesionální sportovní soutěže se sice konat mohou, ale pouze bez diváků a hráči musejí mít negativní test.

Ve čtvrtek 15. října vešla v platnost další sada opatření, jedním z nich je plošný zákaz hromadných akcí. Výjimku tvoří svatební obřady, pohřby a křty. Začne platit také povinnosti nosit roušku ve městech a v obcích. Od 9:00 do 11:00 budou moci v obchodech nakupovat pouze senioři nad 65 let.

Slovensko také uzavřelo koupaliště, aquaparky, sauny a fitness centra. Restaurace a kavárny sice mohou zůstat otevřené, ale jídlo a nápoje bude možné konzumovat pouze ve venkovních prostorách, jako jsou zahrádky a terasy, nebo si ho zabalené odnést s sebou.

Pokud opatření nezaberou a počty nově nakažených se nebudou snižovat, je pravděpodobné, že Slovensko přejde do celostátní karantény. „Snažíme se zatáhnout poslední ruční brzdu, kterou k dispozici máme. Pokud se to nepodaří, tak Slovensko čeká úplně stejný lockdown jako měl Izrael,“ dodal Matovič.

Veronika Marcinková

Ministři vnitra EU jednali o migrační dohodě, Česko dál odmítá kvóty

Evropská unie hledá kompromis v přístupu k migraci, o nové dohodě jednali ministři vnitra na videokonferenci ve čtvrtek 8. října. Zatímco jihoevropské státy požadují spolupráci s vyřizováním azylů, což má zůstat i nadále na prvních zemích, do nichž uprchlíci přicestují, podle Česka a dalších států je nutné řešit problémy ještě před hranicemi unie. Český zástupce Jan Hamáček (ČSSD) zopakoval negativní postoj k případným kvótám na přerozdělování.

„Podporujeme nutnost posílit ochranu vnějších hranic, urychlení návratů i posílení spolupráce se třetími zeměmi,“ prohlásil český vicepremiér a ministr vnitra po jednání. „Řešením však nejsou povinné kvóty ani povinné přemisťování nelegálních migrantů. To odmítáme v jakékoli podobě.“

Tento postoj není překvapivý, všechny země V4 dlouhodobě nesouhlasí s přijímáním uprchlíků na základě kvót. V červnu letošního roku jejich zástupci společně s pobaltskými zeměmi a Slovinskem zaslali v tomto duchu společný dopis komisařce Ylvě Johanssonové, která má nový migrační pakt na starosti.

Německý spolkový ministr vnitra Horst Seehofer po jednání vyjádřil optimismus nad snahou o kompromis. „Vím, že před sebou nemáme lehký úkol, šance na úspěch jsou ale dobré.“ Podle něj žádný ze států EU údajně dohodu neodmítá, ačkoli k ní mnohé mají kritické připomínky. Kromě reformy migračního a azylového paktu se videokonference zabývala také otázkami policejní spolupráce.

David Strnad

Stavebnictví i průmysl zaznamenaly masivní propad

Český statistický úřad zveřejnil údaje za srpen 2020 v oblastech stavebnictví, průmyslu a zahraničního obchodu. Ve všech sledovaných údajích evidoval výrazný pokles.

Stavební produkce se potýkala s vysokým propadem, meziročně až 9,7 %, proti červenci potom o 1,4 %. Snížil se také průměrný počet zaměstnanců, a to o 1,9 % proti minulému roku; naopak mzda za toto období vzrostla o 6,1 %. Výkon v tomto odvětví má konstantně sestupnou tendenci posledních šest měsíců z důvodu pandemie koronaviru, chybějí zaměstnanci a situaci komplikuje i velká nejistota z dalšího vývoje.

V průmyslu také nastal propad – v produkci meziročně o 5,5 %, meziměsíčně o 0,9 %. Nejvíce přitom klesaly výroba automobilová, strojní nebo kovových a kovodělných produktů. Naopak proti loňsku stoupla výroba v oblastech zpracování dřeva a výroby oděvů.

Bilance zahraničního obchodu, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, meziročně poklesl o 1,6 miliardy korun na 7,6 miliardy. Nejvíce, o 5 miliard, klesl export motorových vozidel, dle analytiků ovlivněný celozávodní dovolenou ve Škoda Auto, a zároveň se zvýšil schodek bilance v oblasti počítačů, elektrotechnických a optických přístrojů na 4,6 miliard.

Klesl naopak deficit bilance v obchodě s ropou a zemním plynem o 3,8 miliardy, nižší schodek je i v oblasti základních kovů, o 2,6 miliardy.

Tomáš Hána

Praha chystá rozpočet na příští rok, letos chybí deset miliard

Praze bude kvůli covidu letos chybět přes deset miliard korun. Více než polovinu, tedy 6,1 miliardy, představují daňové příjmy, o dalších 1,5 miliardy přijde ve veřejné dopravě, další necelou miliardu ztratí příspěvkové organizace, jako jsou muzea, divadla či zoologická a botanická zahrada. „Vše ale nakonec může být jinak,“ připustil náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě) na tiskové konferenci ve čtvrtek 8. října.

Město v průběhu roku očekávalo propad až 15 miliard, do celkového hospodaření se však promítne také podpora v souvislosti se zachováním, obnovou a rozvojem podnikání a poskytování služeb (500 milionů korun). Nové, původně neplánované výdaje, zahrnují dotace městským částem na boj s nemocí covid-19, zařízení testovacích míst, nákup plicních ventilátorů a ochranných pomůcek.

Současná situace navíc komplikuje přípravy rozpočtu na příští rok. „Chystáme ho v nebývalé situaci, kdy nevíme, co bude zítra. Nicméně jej musíme připravit a schválit v prosinci,“ řekl Vyhnánek. Předpokládané daňové příjmy činí 53,4 miliardy korun, běžné výdaje bez transferů se odhadují na 41,7 miliardy korun, což je o 2 miliardy méně než v minulém roce. Tyto škrty se ovšem netýkají odvozu odpadů a Pražské integrované dopravy.

Návrh rozpočtu zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy. „Toto opatření zatím nebylo schválené,“ poznamenal náměstek primátora. Kdyby se tak stát rozhodl bez ochranných opatření proti ztrátám, Praha by přišla o 5,5 miliardy korun.

Hana Saxová

Národní galerii v Praze povede nově Knastová

Ministr kultury Lubomír Zaorálek v úterý 13. října oznámil, že do funkce generální ředitelky Národní galerie jmenuje s platností od 1. ledna Alicju Knastovou, která vedla Slezské muzeum v polských Katovicích. Rozhodoval se ještě mezi Markem Pokorným z galerie Plato Ostrava a Jiřím Fajtem, který byl ve funkci předchozích pět let.

Ve výběrovém řízení mimo pohovoru a testování dovedností hrály roli také koncepce, které kromě komise hodnotily i některé zahraniční galerie. Zaorálka oslovily především přístupy, které Knastová při práci volí.

Chce se zbavit rutiny, oslovovat mladé a nacházet vlastní postupy. „Měli bychom se dostat na světové měřítko,“ uvedl ministr a dodal, že se s galerií chtějí zaměřit na budování silné značky, ale udělat to po svém bez napodobování západních muzeí. Pandemie představuje pro kulturu obtížné období, proto je podle Zaorálka nutný její restart.

Národní galerie byla předchozí rok a půl pod dočasným vedením, protože tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) náhle odvolal Fajta a podal na něj trestní oznámení s odkazem na hospodářská pochybení. Policie případ odložila, Zaorálek obvinění označil za neadekvátní a v dubnu vypsal nové výběrové řízení, kterého se Fajt mohl také zúčastnit.

Klára Španělová

Karlovy Vary i v listopadu ožijí filmem, lákají na Kočár do Vídně

Zrušený Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech už v červenci částečně nahradila přehlídka Tady Vary a teď se diváci mohou těšit na další program. Od 18. do 21. listopadu se uskuteční takzvaný 54 a ½. ročník. Na něm organizátoři představí premiéru digitálně zrestaurovaného snímku Karla Kachyni Kočár do Vídně. Účast potvrdili protagonisté Iva Janžurová a Jaromír Hanzlík.

Zájemci budou mít možnost zhlédnout až 30 filmů v hotelu Thermal, Městském divadle a kině Čas. „Cílem je, aby akce proběhla maximálně bezpečně. Proto jsme upustili od většiny doprovodných programů a koncipujeme tento mimořádný ročník jednoznačně jako filmovou přehlídku,“ vysvětlil prezident festivalu Jiří Bartoška na tiskové konferenci ve středu 7. října.

Organizátoři zveřejní program 19. října, podle uměleckého ředitele Karla Ocha nabídne snímky uvedené v Berlíně, Benátkách nebo na Sundance a doplní je některé tituly ze zrušeného festivalu v Cannes. Naopak díla, která premiéru odsunula na jaro, budou chybět.

Fanoušci si mohou koupit vstupenku na jednotlivá představení v ceně 80 korun, předprodej vstupenek začne 21. října prostřednictvím platformy Go Out. „V případě že by stát přistoupil k přijetí zpřísňujících opatření, jsme připraveni reagovat, abychom jim vyhověli. Pokud by nastala situace, že by nebylo možné 54 a ½. ročník festivalu uskutečnit, jsme připraveni to plně respektovat,“ dodal Bartoška.

Z tiskové konference Barbora Ekrtová

Smečka líčí šikanu v hokejovém týmu. Napětí ale zatím přerušil covid

Soutěživost, která postupem času přeroste až v nenávist, není ve sportovním prostředí neznámým problémem. A právě téma šikany v mládežnických klubech a také v kyberprostoru zachycuje snímek Smečka. Jenže do kin vstoupil jen na chvíli. Ve středu 8. října měl film režiséra Tomáše Polenského premiéru, o pár dnů později se promítací sály uzavřely po dalších vládních opatřeních. Přísná hygienická pravidla provázela i setkání s vybranými herci.

Ti seděli u stolu po šesti, novináři několik metrů dál. A na rozhovory museli chodit postupně, po jednom. „I když je to teprve jedna z mých prvních premiér celovečerního filmu, atmosféra působí poněkud zvláštně, očekával jsem něco jiného,“ řekl Tomáš Mrvík, představitel jednoho z rivalů. „Film se točil v létě minulého roku, tak ho covid nijak neovlivnil, ale během letošního roku byla celá situace nejistá,“ přiznal Tomáš Dalecký, který ve snímku ztvárnil hlavního hrdinu Davida.

Ten po stěhování přestoupí do nového hokejového týmu, kde chce být prvním brankářem, jenže v semknutém kolektivu naráží. Spoluhráči ho šikanují na ledě i v šatně, pronásledují ho i na sociálních sítích. David se rozhodne násilí opětovat. Zde se objevuje morální dilema, zda-li je to opravdu správná cesta.

„Celkem šestnáct let jsem strávil v hokejovém prostředí a hokej mě hrozně bavil. Ale záleží na kolektivu. Když jsem hrál v Kolíně a dostal se do pozice náhradního brankáře, klesl jsem na dno v hierarchii týmu. Stal jsem se terčem různých posměšků, ale i šikany,” vzpomínal režisér Polenský pro Totalfilm.cz. I proto si toto téma vybral. Rivalita a napětí v jeho snímku znovu ožijí nejdříve na začátku listopadu, dříve se kina nejspíš neotevřou.

Z premiéry Anna Helclová

Festival spisovatelů poznamenal covid, někteří zahraniční hosté chyběli

Už potřicáté se uskutečnil Festival spisovatelů Praha. Program autorských čtení, diskusí a projekcí v termínu od 8. do 11. října ale stejně jako další kulturní události poznamenala pandemie koronaviru, kvůli které nedorazili někteří zahraniční hosté. „Řada organizací měla plány a vize, a pak přišel covid a proboha co s tím!“ Řekl nigerijský spisovatel a dramatik a nositel Nobelovy ceny z roku 1986 Wole Soyinka, který však přicestoval a festival zahájil.

„Poprvé jsem cítil velký soucit k vládám a politickým představitelům, protože to je tvrdý oříšek, spoustu věcí museli hádat a improvizovat,“ prohlásil podle ČTK na úvodním ceremoniálu, kterého se v klášterním kostele sv. Františka z Assisi kromě prezidenta festivalu Michaela Marche účastnil i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Příznačným bylo letošní téma Nezbývá než doufat, které rezonovalo v debatách týkajících se klimatu, krize politických hodnot, neshod v interpretaci historie nebo problematiky nalezení vlastní role v době pandemie. K nim se kromě Soyinky vyjadřovali i chartistka a bývalá manželka režiséra Pavla Juráčka Dáňa Horáková nebo někdejší premiér a předseda Senátu Petr Pithart. Jednotlivé bloky uváděla básnířka Marie Iljašenko.

Kvůli nepříznivé epidemické situaci se program muset aktualizovat. Promítání filmu No Direction Home s Marchovým komentářem se zrušilo úplně, rumunskou básnířku Anu Blandianu zastoupila česká rumunistka a překladatelka Libuše Valentová. Část vyhrazenou marockému prozaikovi Mahi Binebinovi vyplnila Tereza Matějčková výkladem o jeho tvorbě.

Julia Pátá

Roušky, odstupy a známé hlasy. Noc literatury představila evropská díla

V továrnu na vafle podle stejnojmenné knihy Romana Helinského či v dělnické prostředí krátce po válce, kam svůj příběh (Paťiv) situoval Andrej Giňa, se proměnily ulice pražských Vršovic a Královských Vinohrad. Ve středu 7. října do nich zavítal 14. ročník Noci literatury. Na dvaceti netradičních, mnohdy běžně nepřístupných místech si mohli zájemci poslechnout úryvky z knih současných evropských autorů v podání známých osobností.

Na letošek připadá 130. výročí narození Karla Čapka, proto se pořadatelé akce v čele s organizací Česká centra rozhodli vybrat Prahu 10, kde se nachází Čapkova vila. Hlavním motivem se staly tradice a alternativa, což se projevilo na zvolených prostorech.

Četlo se jak ve starších budovách, jakými jsou kostel sv. Václava nebo Sokolovna, tak v moderních studiích (Studio Krymská) či zrekonstruovaných místech (Svět Hub). Kontrast podporovala i díla, v nichž se životy lidí prolínaly s trochou nadpřirozena a absurdity. V Modern Art Gallery plné bust známých osobností navodila slovenská herečka Zuzana Onufráková díky knize Tři smrtky se plaví od Vandy Rozenbergové atmosféru úvah, jako další se zapojili její čeští kolegové Ivan Trojan, Ondřej Pavelka nebo nově Berenika Kohoutová se Zdeňkem Piškulou.

Akce se tradičně koná v květnu před festivalem Svět knihy, tento rok ji koronavirová pandemie přesunula až na podzim. Přesto se nevyhnula bezpečnostním opatřením. Povinné roušky, dezinfikování rukou a dvoumetrové rozestupy platily všude, počet lidí v místnosti se omezil na 15 až 30 lidí.

Z Noci literatury Naneta Jiráková

Z chátrajícího domu zázemí pro umělce. Na Žižkově vznikne Dům tance

Opuštěná budova bývalých lázní na pražském Žižkově se dočká renovace. Výběrové řízení Prahy 3 vyhrála organizace Tanec Praha, která v okolí dlouhodobě působí. Během tří až pěti let by zde měl vzniknout multifunkční prostor pro amatérské i profesionální tanečníky.

Dům z počátku dvacátého století se nachází v Husitské ulici v blízkosti Národního památníku na Vítkově. Dříve v něm byly vyhlášené lázně, které navštívil například císař František Josef I., ale už desítky let veřejnosti neslouží a chátrá. Podle starosty Jiřího Ptáčka nemá městská část dostatečné prostředky na tak nákladnou obnovu, a tak se loni rozhodla vyhlásit výběrové řízení. V něm jednoznačně zvítězila vize Domu tance.

Vedení organizace se zástupci městské části a architektonického studia Reaktor představili na tiskové konferenci ve středu 7. října plán přestavby. „Chtěli bychom dům propojit s vyvýšenou cyklostezkou, která vede kolem, a vystavět v patře plochu s kavárnou po vzoru newyorské highline,“ řekl architekt Jakub Heidler. Podle Yvony Kreuzmannové, ředitelky Tance Praha, by mělo vzniknout nejen zázemí pro profesionály, ale také sály pro veřejnost. „V návrhu máme jeden velký, jeden menší a ještě jednu místnost třeba na kurzy jógy,“ uvedla Kreuzmannová. Dále by zde měla vzniknout také kavárna nebo wellness zona.

Společnost jedná se zastupitelstvem o smlouvě na dlouhodobý pronájem. Náklady se odhadují na 100 milionů korun, na financování se bude podílet městská část, ministerstvo kultury, hlavní město Praha a evropský dotační program Kreativní Evropa.

Organizace Tanec Praha sídlí od roku 2001 v divadle Ponec, které se nachází ve stejné ulici. Kromě tanečních vystoupení v Ponci pořádá také například festival, který návštěvníkům umožňuje zhlédnout tuzemská i zahraniční představení. A na mezinárodní spolupráci bude klást důraz i její nový projekt.

Z tiskové konference Markéta Plešková

Lži všem kolem sebe. Expozice poukazuje na pozici trans* lidí

Často se setkávají s předsudky okolí, nepochopením, někdy i šikanou. Právě na život a s ním spojené problémy trans* lidí upozorňuje výstava v pražské galerii Artwall s názvem Za trest, jejíž vernisáž se konala ve čtvrtek 8. října. Pavlína Fichta Čierna zachycuje na sérii fotografií transgenderového syna Clauda Johanna, jeho osobní zpověď doplňují zraňující slova, která nejen on často slýchá.

„Nechej o sobě rozhodovat druhé“ či „Buď Anna, i když jsi Milan“ nebo „Lži všem kolem sebe“ demonstrují, s jakým pohledem se trans* lidé musejí vyrovnávat. Model proto na připojených fotografiích raději skrývá tvář nebo se halí pažemi. „Obracím se na rodiče a jako máma chci oslovit zejména matky. Toto je můj způsob boje i obrany,“ vysvětlila Čierna. Poukázat tak chce i na stávající legislativu, která neumožňuje podstoupit úředně změnu pohlaví bez související operace orgánů.

Upozorňuje tím i na možnou diskriminaci nebo vnímání těchto lidí jako nemocných, což v některých zemích stále přetrvává.

Jak se shodují kurátorky Lenka Kukurová a Zuzana Štefková, dobře nastavené zákony jsou důležité, ale samy o sobě nejsou řešením. I autorka zdůrazňuje, že největší problém je v lidech samotných: „Člověk může vypadat jako muž, ovšem v nitru se může cítit jako žena. Lidé v sobě nosí příliš mnoho předsudků.“ Výstava je volně přístupná, a to až do 15. ledna.

Z vernisáže Kamila Plzáková

Zeď kultury v Holešovicích připomíná boj proti komunismu

Momenty z demonstrací během sametové revoluce jsou příkladem motivů, který zdobí dům s pečovatelskou službou v Tusarově ulici v pražských Holešovicích. Koláž nástěnných maleb odhalili v pátek 9. října zástupci polského Národního kulturního centra ve spolupráci s Good Looking studio. Tvůrci se inspirovali historií polského hnutí Solidarita, které vzniklo před 40 lety, a zásadními momenty boje proti komunismu ve střední Evropě. Také proto má dílo ještě druhou část, odhalenou ve stejný čas ve Varšavě.

Na vytvoření muralu, jak se nástěnným malbám říká, se podílelo osm umělců z Polska a Česka; byli jimi například Marek Kulhavý, Kinga Offert, Olga Fediorko či Martina Fischmeisterová. Každý ilustrátor vytvořil ze dvou vybraných témat koláž. Fischmeisterová tak zpracovávala stávky v Gdaňsku a polskou hudbu za dob stávek v 80. letech. „Byla to skvělá zkušenost, užila jsem si hlavně výlet do Gdaňsku, který jsme v rámci projektu podnikli. Poznali jsme spoustu lidí, kteří jsou do toho muralu opravdu zapálení. Naučili jsme se strašně moc věcí jak o kreslení, tak o naší společné historii,“ uvedla.

Podle Bartka Lesniewskiho z Good Looking studio stěny dohromady symbolizují most mezi Prahou a Varšavou. „Zároveň je streetart zajímavý pro mladé lidi, a i v této formě je důležité upozorňovat na takovéto historické a symbolické události,“ dodává.

„Tento mural možná může být i připomínkou toho, kde v současných střetech, kdy další národ v našem regionu volá po svobodě, stojíme a kde je naše místo,“ řekl ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj, který tak narážel na nynější politickou situaci v Bělorusku.

Alena Harciníková

Designblok v prostorech kláštera ožil láskou k české tvorbě

Ještě než kulturní život znovu svázala hygienická opatření, ožila Praha největším festivalem designu. Designblok, tradiční přehlídka české i zahraniční kreativity, se uskutečnil od 7. do 11. října. Letošnímu ročníku kralovaly vášeň, lokální značky i udržitelnost. Autorem letošního konceptu a hlavní výstavy je český umělec Jan Plecháč.

Na rozdíl od minulých let, kdy Designblok sídlil v prostorech Veletržního paláce, se letošní dvaadvacátý ročník uskutečnil v bývalém klášteře sv. Gabriela v Praze 5. Motivem, který sjednotil vystavené produkty, byla vášeň. Například Centrum Paraple tak přiblížilo intimní život lidí s handicapem.

Jako obvykle mělo na Designbloku své místo vybavení interiéru. Zájemci si mohli zalenošit v zahradním nábytku značky Egoé, pozornost vzbudila také impozantní místnost pojmenovaná Exploze ticha firmy Barrisol, kde si každý mohl vyzkoušet, jakou magii dokáže správná akustika.

S designem úzce souvisí i móda, tu zastupovala například značka Two lines netradičně kombinující kůži s barvou nebo nevšední ponožky we are ferdinand. Často diskutované téma udržitelnosti připomněly například tenisky zlínské firmy Kave z recyklované gumy.

Prostor měla i média: přednášky připravily Česká televize a Hospodářské noviny, umělecký koutek zastřešil časopis Art Antiques a 30. narozeniny zde oslavil časopis Reflex.

Kvůli pandemii se proměnil i charakter výstavy, organizátoři prostor rozdělili na několik sektorů. Tato změna akci však neuškodila. Omezená kapacita pouze přispěla k osobnějšímu rázu festivalu a zaručila tvůrcům větší volnost.

Julie Šafová

Festival Ji.hlava doplní Inspirační fórum. Nabídne debatu o ženách i Africe

Podesáté doplní Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava Inspirační fórum, které je součástí nesoutěžní sekce. V šesti dnech nabídne diskuse a přednášky na aktuální témata.

Program zahájí blok Nábo-ženství, který se zaměří na roli žen v náboženském životě a církví. Následovat bude Země dílo zabývající se udržitelným rozvojem. „Budeme se ptát, jak během příštích let nasytit celou planetu v době, kdy budeme pravděpodobně čelit klimatické krizi. Řešit se budou otázky, jak razantně snížit spotřebu vody, zmenšit spotřebu masa a přestat plýtvat potravinami,“ řekla dramaturgyně fóra Tereza Swadoschová na tiskové konferenci v úterý 6. října.

Třetí den se bude věnovat Africe jako progresivnímu a kulturně bohatému kontinentu s cílem smazat předsudky vytvořené postkoloniálním vývojem. Diskutovat se bude i o inteligentních technologiích, vlivu algoritmů na každodenní život nebo o takzvaném jazyku krize, který se v poslední době nadměrně užívá místo jazyka zodpovědnosti.

Mezi hosty budou norská filozofka vzdělávání se zaměřením na životní prostředí Ingerid S. Straume, dále Ndoni Mcunu z Jihoafrické republiky jako zakladatelka organizace Black Women in Science nebo americký novinář Peter Tinti soustředící se na lidská práva a organizovaný zločin. O rovnosti žen v církvi promluví český teolog a novinář Petr Vizina.

Čtyřiadvacátý ročník festivalu Ji.hlava, největší přehlídky autorských dokumentárních snímků ve střední a východní Evropě, je v plánu od 27. října do 1. listopadu, loni se zúčastnilo přes čtyřicet tisíc diváků. Letos se však promítání stejně jako Inspirační fórum vzhledem k pandemii nejspíš uskuteční online.

Z tiskové konference Dana Koubková

Tichou Velkou pardubickou ovládl Slovák Matuský, dva z Váňových koní nedoběhli

Už to byl 130. ročník Velké pardubické, ale vůbec první bez diváků. V neobvyklých kulisách prožil emotivní vítězství slovenský žokej Lukáš Matuský. Zato nejsmutněji odjížděl domů trenér Josef Váňa: nejlepší z jeho koní zklamal, další závod nepřežil.

Už týdny nazpět se hovořilo zejména o první ženě v sedle po dlouhých šesti letech – Veronice Škvařilové-Řezáčové. Vůbec největší pozornost ale jen pár dní před závodem vzbudilo zranění loňského vítěze Josefa Bartoše, kterého musel v sedle favorizovaného Theophila nahradit žokej Jan Odložil.

Dostih dlouhý 6 900 metrů odstartoval za ideálního stavu trati až na třetí pokus a už úvodní pasáž ukázala, že obavy o výkon Theophila, způsobené patrnou předzávodní nervozitou, byly oprávněné. Začátek naopak ideálně vyšel Vandualovi a Playerovi, kteří se v čele drželi i dál.

Obávaný Velký Taxisův příkop si i tentokrát připsal své oběti. Doskok neustáli hned dva ze čtyř Váňových svěřenců – No Time To Lose a Sottovento. První zmíněný i s Jakubem Kocmanem v sedle vyvázl bez vážnějších zranění, druhý doskočil o poznání nešťastněji. Náraz na hranu příkopu koni zlomil vaz a přinesl nutnost okamžitého utracení. Brzy na to se ze sedla poroučela i jediná závodnice, jejíž pád nebyl naštěstí nebyl nebezpečný. A mezi hrozivé nepatřil ani poslední pád závodu na Popkovickém skoku.

Počátkem cílové rovinky se o pódiová umístění začala rvát vedoucí čtveřice Hegnus, Vandual, Player a Talent. Do čela se dostal Hegnus a náskok koňské délky už si pohlídal. Větší napětí tedy přinesl boj o místo druhé, které doslova o centimetry urval Player před Vandualem. Vítězný Matuský si po závodě posteskl, že mu chyběly ovace tribun. Triumf by ale v každém případě věnoval největší a před dvěma týdny zesnulé fanynce. Se vztyčenými pažemi zvolal ze sedla: „Pro maminku do nebe!“

Tomáš Zemánek

Na finále Roland Garros nedosáhly Kvitová ani duo Krejčíková – Siniaková

Těsně před branami finále Roland Garros končí jízda české tenistky Petry Kvitové, která nestačila na americkou soupeřku Sofii Keninovou. Do duelu o trofej se nedostaly ani Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou, ve třech setech podlehly maďarsko-francouzské dvojici Tímea Babosová a Kristina Mladenovicová.

Až do čtvrtku 8. října procházela Kvitová turnajem lehce, na cestě do semifinále neztratila ani set. A i když proti Leylah Fernandézové z Kanady ve třetí sadě prohrávala už 1:5, ještě ji otočila. V druhém týdnu vyřadila Číňanku Čang Šuaj i Lauru Siegemundovou z Německa. „Po všem, čím jsem si prošla, jsem si nedokázala představit, že tu budu v semifinále,“ říkala Kvitová po čtvrtfinále v televizním rozhovoru. A chválily ji i soupeřky. „Může tady zvítězit,“ předpovídala Šuaj.

Jenže to se Kvitové nepovedlo, v semifinále byla nejistá, zaznamenala i hodně nevynucených chyb a Keninové podlehla 4:6, 5:7. „Hrála skvěle, byla lepší. Snažila jsem se bojovat o každý bod, čekat na šance, kterých pár přišlo, ale ona se pohybovala velmi dobře, zasloužila si vyhrát,“ uznala Kvitová podle iDnes.cz. „Po dalším grandslamu toužím, zatím mi to asi není souzeno, ale budu věřit dál a makat dál, abych to třeba ještě jednou zvládla.“

Deblistky Krejčíková se Siniakovou v osmifinále vyřadily Kristýnu Plíškovou se Slovenkou Viktórií Kužmovou, ve čtvrtfinále eliminovaly finalistku dvouhry Keninovou s krajankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Stejně jako Kvitová nezvládly semifinálový duel, ve kterém více než po dvou hodinách podlehly Babosové s Mladenovicovou 2:6, 6:4, 5:7.

Adam Procházka

Covid necovid, oslabení čeští fotbalisté vyhráli v Izraeli

Jako by bezproblémový sraz nebyl české fotbalové reprezentaci souzený. Po zářijovém rozpuštění národního týmu a narychlo povolaném výběru náhradníků se ani druhý podzimní blok neobešel bez pozitivních testů na covid. V Izraeli při dalším zápase Ligy národů měl trenér Jaroslav Šilhavý k dispozici jen 18 hráčů. Přesto jeho tým znovu získal tři body po výhře 2:1, první gól si domácí dali sami, druhý zaznamenal Matěj Vydra.

„Hráči si každopádně zaslouží velkou pochvalu za to, že i v nestandardní situaci utkání zvládli a získali tři body. Zvlášť, když soupeř byl vynikající,“ hodnotil pro ČT Šilhavý.

Jeho plány totiž zkomplikovaly výsledky testů, které tým podstoupil po vítězství v přípravě na Kypru. Odhalily tři pozitivní a 16 neprůkazných případů. Do Izraele tak v sobotu odletělo jen devět hráčů, devět dalších se připojilo až v den utkání v neděli. Zbytek, včetně Hložka, Jankta nebo kapitána Dočkala, letěl domů.

I přes komplikace vstoupili Češi do utkání výborně. Důsledným napadáním dostali domácí pod tlak, první šance ale zakončili Bořil i Darida mimo. Ve 14. minutě už mohli hosté slavit, gólman Marciano nezpracoval lehkou přihrávku a míč mu proklouzl za brankovou čáru. Izraelci poprvé zahrozili až z přímého kopu, když hlavičku největší hvězdy domácích Zahaviho bravurně lapil Vaclík.

Také druhý poločas zahájil národní tým skvěle. Po dvou minutách propadl míč k Vydrovi, který si sám proti brankáři věděl rady. Jenže v 56. minutě snížil na 1:2 pěknou střelou na zadní tyč Zahavi, domácí měli i nadále víc ze hry a český tým v závěru zachránila tyč, na niž se míč odrazil po Vaclíkově zákroku patou.

Česká reprezentace je ve skupině B2 druhá o bod za Skotskem, které před měsícem v Olomouci oslabený národní tým porazilo a proti němuž nastoupí ve středu v dalším utkání.

Jonáš Stoilov

Než se extraliga zastaví: Plzeň rozstřílela Brno, uspěly Sparta i Vary

Znovu jen několik zápasů místo plných dvou kol se odehrálo o víkendu z hokejové extraligy. Poprvé do nového ročníku zasáhla Kometa: nejprve podlehla doma Plzni, ale následně zabrala proti Českým Budějovicím. V dalších dvou duelech uspěly Karlovy Vary ve Vítkovicích a Sparta v Litvínově. Nyní se soutěž kvůli novým hygienickým opatřením na čas zastaví.

Během přestávky bude v čele tabulky Plzeň, která si proti nerozehrané Kometě v pátek 9. října zastřílela. Po nejistém výkonu domácí obrany udeřili do první pauzy Gulaš a Kodýtek. Brno sice ve druhé třetině průběh zdramatizovalo, na 2:3 snížili Schneider a Freibergs, hosté však v závěru části opět trestali. Poslední dějství Kometa vůbec nezvládla. Hned v 41. minutě se prosadil Přikryl a po brankách Gulaše a Mertla v závěru nakonec Plzeň zvítězila jasně 7:3.

„Jsme po karanténě, spousta z nás si prošla nemocí. To náš výkon dost ovlivnilo, jen postupně jsme se dostávali do tempa. Nikdo nechtěl nic pokazit, ale přesto jsme Plzni individuálními chybami tři góly doslova darovali,“ řekl kapitán Martin Zaťovič pro Sport.cz.

Mrzela ho mimo jiné i absence diváků. „Kdyby mohli být na stadionu, vybláznili by nás a vyvinuli by tlak na soupeře i rozhodčí,“ reagoval na situaci ze závěru druhé třetiny, kdy Kometa inkasovala v oslabení.

Úvodní porážku napravila o dva dny později proti Českým Budějovicím, které porazila 4:3 po nájezdech. Nováček tak dál čeká na první vítězství, stejně jako Litvínov, který doma podlehl Spartě 1:3. To Vítkovice už sice výhru zaznamenaly, ale zatím ne za tři body a nepovedlo se jim to ani proti Karlovým Varům. Na vlastním stadionu prohrály 2:3.

Petr Kallista

Čechů se poprvé dotklo typické říjnové pošmourno

Úterý 13. října, hlavní město Praha. Teplota od 7 do 9 stupňů, zataženo až slabý déšť, mírný vítr. Všudypřítomné pospíchající postavy zachumlané do kabátů a šál, s vykukující špičkou nosu a deštníkem v tašce. V porovnání s uplynulým týdnem už je to běžný stav, po hřejivém období babího léta se Čechů poprvé dotklo typické říjnové pošmourno. S přelomem měsíce přišlo znatelné ochlazení, ranní mlhy a sněhové srážky v horských oblastech. V nastupující dekádě se očekává sice krátkodobý návrat teplého a slunečného počasí, bude ho však následovat to opět charakteristicky podzimní.

Anna Lebedová