5. listopadu 2020, Carolina č. 983
události od 21. října do 4. listopadu
Z domova
Vláda zavádí zákaz nočního vycházení, obchody zůstanou o nedělích zavřené
Od středy 28. října platí na celém území České republiky nová protiepidemická opatření. Vláda omezila pohyb osob v nočních hodinách i otevírací dobu obchodů. Na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí 26. října to oznámili tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba za ANO).
Výjimkou ze zákazu vycházení mezi 21. a 5. hodinou ranní jsou cesty do zaměstnání či jeho vykonávání. Jako příklad ministři uvedli obsluhu veřejné dopravy nebo donáškovou službu. Dále se zákaz nevztahuje na krizové situace a poskytování zdravotní nebo sociální péče, možné bude venčení psů do 500 metrů od bydliště. Vláda taktéž omezila provoz maloobchodů, a to v časovém rozmezí 20:00 až 5:00 a po celou neděli.
Opatření se dotýkají i trhů a tržnic, kde smí prodejci nabízet pouze ovoce, zeleninu, maso, mléko, vejce, med a výrobky z těchto surovin z domácí produkce. „Snažili jsme se vyjít vstříc drobným farmářům, rodinným firmám a klasickým tuzemským farmám,“ vysvětloval množství výjimek Havlíček. Podmínkou pro konání trhů je vzdálenost stánků alespoň dva metry a přítomnost maximálně 20 lidí na 400 metrů čtverečních. Návštěvníci tam ovšem nesmí jídlo konzumovat. Zákaz se vztahuje i na mobilní provozovny, neplatí jen pro zajištění potravin a drogistického zboží v obcích, kde dané produkty jinak dostupné nejsou.
Dále vláda nařídila home office v zaměstnáních, která jej dovolují, rozhodnutí ovšem ponechává na jednotlivých firmách. Obdobně doporučila odkládání neakutních lékařských zákroků vyžadujících lůžkovou péči, znovu však záleží na konkrétních zařízeních. „Je to otázka kolenních kloubů, kyčelních kloubů a takovýto typ operací, které člověka bezprostředně neohrožují na životě,“ upřesnil Prymula.
Důležitým tématem během krize je také školství. Původně se mělo otevření prvních stupňů základních škol projednávat až později, ovšem už v pondělí bezprostředně po tiskové konferenci přiznal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na Twitteru: „Situace je špatná a školy budou ještě několik týdnů zavřené.“
Filip Svoboda
Nouzový stav potrvá minimálně do 20. listopadu. Vyhráno nemáme, varuje Babiš
Poslanecká sněmovna v pátek 30. října odsouhlasila návrh na prodloužení nouzového stavu. Ten bude v Česku platit minimálně do 20. listopadu a s ním dále všechna dosavadní opatření. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) však připustil, že vláda může žádat o další prodloužení. „Zdaleka nemáme náš boj vyhraný, epidemie je ve zlomové fázi, a proto jsou i nadále naplněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu,“ řekl na schůzi premiér Andrej Babiš (ANO).
Kabinet původně plánoval dobu o dva týdny delší až do 3. prosince. Toto datum však nemělo ve Sněmovně většinovou podporu, proti se postavili až na svého předsedu Vojtěcha Filipa i komunisté, kteří jinak koalici tolerují. S prodloužením o 17 dní souhlasily všechny kluby kromě SPD, hnutí předložilo kratší variantu do 10. listopadu. „Je nutné dát rizika do kontextu jiných rizik a pak vybírat to nejmenší zlo. Plošná opatření totiž ohrožují všechny,“ řekl předseda Tomio Okamura.
Prodloužení nouzového stavu je klíčové pro současná mimořádná plošná opatření, vláda by je jinak zavádět nemohla. Mezi ně patří například omezení volného pohybu, zkrácení provozu úřadů nebo noční zákaz vycházení. Pravidla pro nošení roušek, omezení obchodů a provoz školských zařízení mohou upravovat lokálně i jednotlivé krajské hygienické stanice.
Vláda nouzový stav vyhlásila 5. října. S aktuálním prodloužením do 20. listopadu bude trvat už 47 dní. Nejdéle v historii platil v první vlně nákazy na jaře: 67 dní. Poprvé se také vztahoval na celé území republiky. Čísla z úterý 3. listopadu naznačovala pomalejší šíření covidu-19, přibylo 12 tisíc nově pozitivně testovaných, což je o 3,5 tisíce méně než před týdnem.
Anna Müllerová
Prymula po schůzce v restauraci opustil funkci, zdravotnictví vede Blatný
Roman Prymula (za ANO) skončil ve funkci ministra zdravotnictví. V čele úřadu stál dva měsíce, pozici opustil kvůli noční schůzce v restauraci, která měla mít podle nařízení vlády zavřeno. Ve čtvrtek 29. října se jeho nástupcem stal náměstek ředitele Fakultní nemocnice Brno Jan Blatný.
Prymula se ve středu 22. října sešel v restauraci Rio´s na pražském Vyšehradě s místopředsedou hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem a ředitelem Fakultní nemocnice v Ostravě Jiřím Haverlantem. Schůzku opustil krátce před půlnocí, ústa neměl zakrytá rouškou i přesto, že se pohyboval v blízkosti řidiče. Fotografie z odchodu zveřejnil o dva dny později deník Blesk.
„Co se stalo, je absolutní katastrofa, je to pro mě absolutní šok. Požádal jsem pana ministra o rezignaci,“ prohlásil premiér Babiš na mimořádné tiskové konferenci. K odchodu z funkce ministra vyzvaly také koaliční ČSSD a opozice. „Denně umírají lidé. Zdravotníci se na pokraji vyčerpání starají o nemocné. Tisíce domácností řeší, z čeho budou vůbec žít. A v takové situaci ministr zdravotnictví poruší všechna myslitelná pravidla,“ napsala na Twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Prymula nejdřív rezignovat odmítl, v nedělních Otázkách Václava Moravce v ČT už ale uvedl, že odstoupí, pokud bude mít nástupce. V úterý 27. října se prezident Miloš Zeman sešel s kandidátem, lékařem Janem Blatným, kterého o dva dny později jmenoval. „Pojďme změnit vnímání strachu v respekt. Strach nás paralyzuje,“ řekl Blatný.
Prymula působil několik let jako náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči, po vypuknutí pandemie krátce vedl ústřední krizový štáb, poté stál v čele týmu, kde měl na starost chytrou karanténu. V září nahradil Adama Vojtěcha v čele ministerstva. Nyní bude nadále pomáhat v boji proti koronaviru jako člen vládní expertní skupiny. Za zvládnutí první vlny pandemie mu prezident udělil státní vyznamenání. Faltýnek už rezignoval na post prvního místopředsedy ANO a jeho kolegové rozhodnou, zda i nadále povede poslanecký klub.
Veronika Marcinková
Zeman ocenil veterány, Gotta či Prymulu. Medaile ale předá až za rok
Celkem 38 osobností, z toho tři ženy, vyzdvihl prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku 28. října. Vyznamenání udělil válečným veteránům, zástupcům záchranných složek bojujícím proti covidu či umělcům. Slavnostní ceremoniál ve Vladislavském sále však musel odložit na příští rok kvůli současným opatřením proti pandemii.
Nejvyšší státní vyznamenání obdržel in memoriam zpěvák Karel Gott, posmrtně také váleční letci František Chábera a Josef Koukal či legionář a odbojář Heliodor Píka. Prezident propůjčil Řád bílého lva rovněž bojovníkovi z druhé světové války Miloslavu Masopustovi a epidemiologovi Romanu Prymulovi za boj proti koronaviru. Řád Tomáše Garrigua Masaryka dostal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Medaili Za hrdinství udělil Janě Březinové, sestřičce v důchodu, která navzdory prodělané rakovině pomáhala v první vlně covidové krize, dále vojákovi Vladimíru Šupovi, jenž na misi v Afghánistánu přišel o část nohy, a in memoriam Petru Langovi, který při střelbě v ostravské nemocnici kryl vlastním tělem svoji dceru.
Medaile Za zásluhy patří mimo jiné izraelské spisovatelce Evě Erbenové, která přežila koncentrační tábor Osvětim, bývalému slovenskému velvyslanci Peteru Weissovi nebo in memoriam opernímu pěvci Karlu Fialovi. Naopak mezi oceněnými chybí Jaroslav Kubera, který zemřel v lednu ve funkci předsedy Senátu. Vdova Věra Kuberová ale Řád bílého lva odmítla.
Z obvyklého ceremoniálu zůstal kvůli hygienickým opatřením jen prezidentům projev, ve kterém se omluvil za současnou podobu oslav a slíbil předání příští rok. Také vybídl občany, aby si nevšímali internetových haterů či některých komentátorů. A proslov zakončil: „Na shledanou v lepších časech.”
Anna Helclová
Prymuly se nebojíme, vzkazovali na náměstí kritici vládních opatření
Odpůrci vládních opatření strávili Den české státnosti protestem na pražském náměstí Republiky. Iniciativu nazvanou Manifestace za svobodu a pravdu odsuzující teror a manipulaci svolal David Tesař symbolicky na čas za pět minut dvanáct. Akci zahájil otázkou proti tehdejšímu ministru zdravotnictví Romanovi Prymulovi: „Bojíte se Prymuly?“ Z publika, nad kterým se tyčily české vlajky a transparenty s nápisy Už i viry jsou schopnější než vláda, se vesměs ozvalo: „Ne.“
Jednotlivé proslovy, prokládané hudebním vystoupením herce Radomíra Švece, převážně zpochybňovaly rozhodnutí vlády v době pandemie a poukazovaly na souběžnou ekonomickou krizi. „Umrtvují naši zem, naši ekonomiku, nás samotné,“ řekl Tesař, který krátce předtím sdělil publiku, že také on přišel jako majitel čajovny o zdroj příjmu.
„Nelze nás schovávat za čísla, anonymní statistiky, jakési výzkumy, při kterých se nás nikdo ve skutečnosti na nic neptal,“ pronášel spoluorganizátor Luděk Tesař, zatímco pořádkové jednotky vysvětlovaly lidem vně vyhrazeného prostoru pro demonstraci, že kapacity se naplnily. Současná opatření totiž umožňují přítomnost maximálně 100 demonstrantů, a to ve skupinách po 20 lidech. Z toho důvodu mnoho lidí poslouchalo vyjádření aktérů z vedlejších ulic.
„Shromáždění na náměstí Republiky proběhlo bez větších konfliktů, ale někteří lidé nedodržovali vládní nařízení,“ uvedla policie na Twitteru. V týž den se desítky lidí sešly také na Klárově, aby podobně vyjádřily nesouhlas s vládou. Zdejší pořadatel Jiří Černohorský mluvil o situaci kolem koronaviru jako o „mediálním šílenství, kterým nás chtějí ovládat“.
Z náměstí Julia Pátá
ODS, TOP 09 a KDU-ČSL půjdou do voleb společně, mají na to memorandum
Tři opoziční strany spojí síly při volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční příští rok na podzim. Předsedové Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) na Hradčanském náměstí v Praze podepsali memorandum o spolupráci, čímž se očekávané partnerství stalo oficiálním. Kandidátem na premiéra by se měl stát Fiala.
Všichni tři stvrdili zájem spolupracovat symbolicky pod sochou Tomáše Garrigua Masaryka den před státním svátkem vzniku samostatného československého státu. Společným cílem jsou dle Fialy dobrá správa republiky, lepší politika pro občany a samotné vítězství ve volbách. „Chceme dát lidem naději, že tu nebude vládnout populismus, prázdné fráze a lži. Nabízíme koalici změny,“ řekl Fiala před podpisem. Dodal také, že jsou připraveni překonat stranické rozdíly, které je provázely při minulých sněmovních volbách v roce 2017.
Předsedy stran čekají jednání o sestavení koaliční smlouvy a kandidátky. Trojkoalice navíc bude muset získat více než 15 procent hlasů, aby se do Sněmovny dostala. „Nebojíme se této hranice, jsme připraveni tyto volby vyhrát a sestavovat vládu,“ uvedl Fiala.
Konzervativní koalice je prvním z avizovaných demokratických bloků, jejichž hlavním cílem bude ukončit vládu hnutí ANO. Tím druhým má být spojenectví Pirátů a hnutí STAN, které však stále není potvrzeno. Podle Jurečky byli právě Starostové pozváni k mnoha jednáním. „Předseda STAN Vít Rakušan se ale nakonec rozhodl jít jinou cestou, a my to respektujeme,“ dodal Jurečka.
Timon Láska
FSV UK oslavila 30. výročí svého vzniku, pochvaluje si zájem ze zahraničí
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy si připomněla třicet let od svého vzniku. Na dvou panelových diskuzích promluvili rektor Tomáš Zima, děkanka Alice Němcová Tejkalová, předseda Akademického senátu Václav Moravec a další představitelé či absolventi. Všichni online, kvůli vládním opatřením. „Mrzí nás, že jsme se nemohli sejít fyzicky ve Vlasteneckém sále Karolina. I přes to jsme se rozhodli nerezignovat,“ uvedla Němcová Tejkalová 22. října.
Zima úvodem připomněl historii FSV. Ta vznikla v roce 1990, v době převratných společenských změn. Během tří dekád se z původních dvou set studentů zvýšil jejich počet na nynějších pět tisíc, včetně těch zahraničních. Na škole také působí vyučující z ciziny. „To je obrovská devíza, která zajišťuje přísun nových myšlenek, a tím i dynamický rozvoj fakultě,” poznamenal vedoucí Katedry evropských studií Tomáš Weiss. Vedoucí Katedry žurnalistiky Filip Láb zase apeloval na kolegy, aby šířili povědomí o sociálních vědách do médií a veřejnosti. „Dokud to neuděláme, selháváme ve třetí roli univerzity, protože nejsme schopni sdělit to, co víme.“
Následně dostalo slovo hned několik úspěšných absolventů, například Ivana Karásková, nynější analytička výzkumného centra AMO se zaměřením na Čínu a Tchaj-wan. „FSV byla jedna z mála fakult, které vůbec v tom českém prostředí umožňovaly vyjet na obě místa, tím myslím na ostrov i na pevninu,” uvedla. Martin Palán, vlastník a ředitel společnosti Bontonfilm, doplnil: „Filmy a jejich tvůrci přichází z celého světa a musíte znát kultury, s kterými komunikujete. Musím říct, že jsem zde velmi využil znalostí ze studia sociálních věd. Dveře to otvírá daleko snadněji.“
I ostatní hosté napříč obory se shodli, že jim škola velmi pomohla v pozdější kariéře. Ať už tím, že si prohloubili znalosti politologie či ekonomie nebo si osvojili práci novináře.
Adéla Snopová
Hnutí Movember kvůli covidu ruší setkání a apeluje na zodpovědnost
Měsíc listopad se už tradičně pojí s charitativní a osvětovou akcí Movember. Jejím symbolem se stal knírek, který si muži nechávají narůst na znamení solidarity s pacienty trpícími nádorovým onemocnění prostaty a varlat. Jenže tentokrát ho kvůli pandemii musí schovat pod roušku. „Letošní ročník bude definitivně jiný. Obejde se bez velkých setkání a kampaní, bude mít hlavně edukační úlohu,“ oznámil Zdeněk Vesecký za společnost Movember Foundation na online tiskové konferenci 27. října. Pořadatelé akce kladou velký důraz na zapojení manželek či přítelkyň a komunikaci o tomto problému v partnerských vztazích. „Ženy jsou na rozdíl od mužů zvyklé odmalička na preventivní prohlídky, měly by se snažit přesvědčit své druhy, aby nepodceňovali riziko,“ upozornil urolog Roman Zachoval.
Z výzkumů vyplývá, že pokud přijde nemocný v první nebo druhé fázi rakoviny, je skoro 100% naděje na uzdravení. „Ukazuje se, že velká část mužské populace nemá dostatečné informace, stále asi 20 % pacientů přichází už v posledních dvou stádiích nemoci, což velmi snižuje úspěšnost léčby,“ dodal Zachoval.
Proto se hnutí Movember snaží odbourat předsudky a obavy veřejnosti z preventivních prohlídek. „Člověk má pocit, že to bude velmi nepříjemné, ale v porovnání se zubařem to není o nic horší,“ popsal Jan Schneiderka, který vyšetření prostaty absolvoval, a může tak být příkladem pro ostatní. I další odborníci apelovali na vlastní zodpovědnost mužů a návštěvu u doktora. „Právě teď během pandemie je nutné to připomínat,“ dodal psychoterapeut Marek Rubicius.
Ema Polívková
Rizikovým astmatikům pomáhá během pandemie biologická léčba
Astma trápí v současné době minimálně 800 tisíc Čechů. Naprostá většina případů je díky snadno dostupné léčbě bezpříznaková a hlavně bezzáchvatová. Ovšem jedna pětina pacientů má jeho nejzávažnější formu, kterou se zatím obvyklým postupem zvládnout nedaří. Protože tito pacienti patří během pandemie koronaviru mezi nejohroženější, musí lékaři aplikovat takzvanou biologickou léčbu.
Ta tradiční u pacientů s těžkým astmatem spočívá v kombinaci vysokých denních dávek inhalačních kortikosteroidů a dalších léků. Proti tomu biologická léčba se podává formou injekce a po zaučení si je pacient může aplikovat sám. Její výhodou je interval dávkování: jednou za čtrnáct dní, nebo měsíc.
„Díky biologické léčbě můžeme také snižovat nebo i úplně omezit podávání kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí. Navíc má proti nim výrazně méně nežádoucích účinků a je celkově velmi dobře tolerována,“ přiblížil na tiskové konferenci 21. října Milan Teřl, lékař z Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň a zástupce projektu Astma Zero. Tento celosvětový projekt se věnuje prevenci astmatu a snížení jeho příznaků.
Pacientům, kteří trpí astmatem v jakékoliv formě, se během koronavirové krize doporučuje mít předepsané léky odpovídající tíži a typu jejich nemoci a užívat je. Dále je vhodné doma provádět dechová cvičení a dodržovat pravidla 3R (tedy nosit roušky, mýt si ruce a dodržovat dostatečné rozestupy). Neléčené nebo nedostatečně léčené astma může zvýšit riziko získání koronavirové infekce i zhoršit průběh koronavirového zápalu plic.
Dana Koubková
Lyžařská střediska chystají na sezonu nové lanovky i sjezdovky
I přes nepříznivou situaci spojenou s nemocí covid-19 se česká horská střediska chystají na novou sezonu. Do rozvoje a zkvalitnění služeb investují až 750 milionů korun, což je o 150 milionů korun více než v loňském roce. Peníze využijí pro výstavbu lanových drah, zefektivnění zasněžovacích systémů nebo úpravy sjezdovek a tratí.
Lyžaři si mohou užít nové zázemí v Říčkách a Kraličáku nebo na Dolní Moravě. Modernizace středisek se dotýká i online služeb, a to zejména prodeje skipasů. Jejich ceny se v tomto roce nezvýší.
Přestože jsou hory jedním z nejzdravějších prostředí, přijala střediska v reakci na pandemii bezpečnostní opatření i vlastní semafor. ,,Můžeme Vám garantovat, že uděláme vše pro to, aby bylo na horách bezpečno,“ uvedl ředitel Asociace horských středisek Libor Knot na tiskové konferenci ve středu 21 října.
Současná situace však nejspíš ovlivní složení hostů. Ačkoli státní agentura CzechTourism bude jako v minulých letech lákat do Česka cizince a za cílenou kampaň zejména v sousedních zemích, dále v Dánsku či Nizozemsku zaplatí 17 milionů korun, očekává se úbytek zahraničních klientů. Ty by měli nahradit hlavně domácí turisté. „Pevně doufáme, že si návštěvníci cestu do hor najdou,“ řekla prezidentka asociace středisek Kateřina Neumannová. Zimní sezona začíná až za dva měsíce, a tak majitelé středisek doufají, že se situace ještě zlepší.
Hana Saxová
Feminismus je údajně jen pro manažerky. Účastnice diskuse vyvracely mýty
Proč má slovo feminismus negativní konotaci a jakými způsoby lze povědomí o něm rozšířit pomocí mainstreamových médií? O tom ve čtvrtek 22. října diskutovaly na videokonferenci Feminismus je cool redaktorka časopisu 2larm Apolena Rychlíková, dále Brigita Zemen, jedna ze scenáristek pořadu Branky, body, kokoti a Alena Julie Novotná, manažerka online projektu Everyday Patriarchy Bullshit. Do debaty se zapojilo 150 lidí.
Podle účastnic je většinová představa o feministkách často zkreslená. „Hodně lidí je odsuzuje, protože si myslí, že chtějí převzít nadvládu nad muži. Ale tohle hnutí se jen snaží, aby si byla všechna pohlaví rovna,“ upozornily.
Proto považují za důležité zlepšit obraz feminismu u veřejnosti, a to i u žen. „Ty s nižším ekonomickým postavením často ani nenapadne, že feminismus není jenom pro manažerky. Matky samoživitelky, násilí v rodinách, mateřská – tyto aspekty se často opomíjejí a právě jim se věnuji,“ uvedla Rychlíková. „V začátcích mé kariéry se mi také stávalo, že mě přijali do redakce, jen proto, aby splnily kvóty a měli tam ženu. Je to nepříjemný pocit, ale je nutné se s tím naučit pracovat,“ dodala.
Projektem, který upozorňuje na problémy se sexismem, je pořad Branky, body, kokoti. Jeho autorka ho spustila v roce 2018 pod hlavičkou Blesku pro ženy, kde předtím pracovala. Na sociálních sítích Blesku se tak vtipným způsobem mohli dozvědět o problémech spojených se sexismem i lidé, kteří by si jinak takovéto video nepustili. „Já se snažím takzvaně zničit sexismus zevnitř, třeba tím, že jako editorka Blesku jsem vždy používala fotky mužů, jak uklízejí, místo žen. Stereotypy patří k jednomu ze základních kamenů sexismu.“
Diváci měli možnost sdělit v komentářích názory a zkušenosti a také se ptát. Často padaly otázky na zvládání sexismu na pracovišti.
Anna Sochorová
Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika
Celostátní testování na Slovensku odhalilo přes 38 tisíc nakažených
Slovensko jako první země na světě spustilo v rámci boje proti covidu-19 celostátní testování. Během posledního víkendu ho podstoupilo více než 3,5 milionu obyvatel z celkových 5,5 milionu. Výsledky odhalily 38 tisíc nově pozitivně testovaných, tedy přibližně jedno procento z celkového vzorku.
„Výsledek považuji za důkaz, že Slovenská republika jako společenství zodpovědných lidí funguje. Ozbrojené síly dokázaly zorganizovat největší akci od vzniku republiky,“ prohlásil premiér Igor Matovič (OĽANO). Testování nebylo povinné, ovšem bez potvrzení o negativním výsledku měli Slováci omezený volný pohyb. Proti tomu sice vnesla připomínku prezidentka Zuzana Čaputová, vláda však dříve schválené opatření nezměnila.
Nejnižší procento pozitivních zaznamenali v okresech Revúca (0,27 %), Banská Šťavnica (0,28 %) a Rožňava (0,29 %). Naopak nejvyšší podíly evidují v okresech Čadca (3,22 %), Stará Ľubovňa (2,8 %) a Púchov (2,65 %). Předchozí testování v menším rozsahu ve čtyřech nejpostiženějších oblastech na severu země odhalilo přibližně 4 % nakažených. Už tento víkend by se mělo testovat znovu plošně s výjimkou 25 okresů a Bratislavy s Košicemi.
Podle ministra obrany Jaroslava Nadě (OĽANO) zvládly armáda, samospráva i ostatní složky testování úspěšně a má smysl i s ohledem na náročnost logistiky či nutnost investic. Premiér Matovič i přes vysokou účast a uspokojivý výsledek projektu občany nadále vybízí k opatrnosti a dodržování hygienických pravidel.
Tomáš Hána a Julie Šafová
Ekonomika
Vláda stále nemá vyjednanou podporu pro státní rozpočet
Státní rozpočet na příští rok stále nemá jistou podporu v Poslanecké sněmovně. Komunisté, kteří kabinet ANO a ČSSD tolerují, pro něj zvednou ruku v prvním čtení, v dalších fázích schvalování ale chtějí změny. Ty požadují také Starostové a nezávislí (STAN), kteří nabídli vládě jednání, aby se zamezilo rozpočtovému provizoriu. Zbytek opozice návrh rozpočtu také kritizuje.
„Nabízíme vstřícný a konstruktivní přístup ve prospěch občanů naší země. Naším cílem je připravit státní rozpočet pro rok 2021, který bude reagovat na krizovou situaci, ale zároveň bude odrážet potřeby 21. století,“ uvedl v tiskové zprávě předseda STAN Vít Rakušan. Jeho hnutí však požaduje zvýšení poměru investic, snížení mandatorních výdajů a peníze na digitalizaci státní správy či péči o krajinu.
Změny chce také KSČM, jejíž výkonný výbor doporučil svým poslancům, aby rozpočet v prvním čtení podpořili. Pro třetí, závěrečné čtení si strana klade přijetí svých požadavků. Tím zásadním je snížení výdajů na armádu, které mají vzrůst o 13 miliard. Deset z nich by komunisté raději převedli do rozpočtové rezervy na boj s koronavirovou pandemií.
Proti návrhu se ostře ohradila armáda, odmítá ho i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Přesto bude s komunisty, o jejichž hlasy se vláda opírala při schvalování rozpočtu v minulých letech, diskutovat. Se STAN se naopak zřejmě nesejde.
Ostatní opoziční strany návrh rozpočtu kritizují. ODS se nelíbí vysoký deficit, Piráti upozorňují na to, že v něm kabinet nepočítá s plánovaným zrušením superhrubé mzdy. O podpoře neuvažuje ani SPD, jíž se stejně jako komunistům nelíbí vyšší armádní výdaje.
Nejdůležitější zákon roku bude Sněmovna projednávat příští týden, závěrečné hlasování se čeká v prosinci. Vláda v návrhu se schodkem 320 miliard korun počítá s růstem důchodů a investic, zvýšením platů učitelů či vyššími výdaji na zdravotnictví.
Šimon Rogner
Zrušení superhrubé mzdy rozděluje koalici, Babiš i Hamáček podali svůj návrh
Vláda ANO a ČSSD se neshodla na společném postupu při zrušení superhrubé mzdy, strany nenašly kompromis ani v úterý 3. listopadu na koaliční radě. Spor trvá už několik týdnů, jeho výsledkem jsou dvě varianty podané jako poslanecké pozměňující návrhy, které v pondělí 26. října představili premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Babiš navrhuje po zrušení superhrubé mzdy na následující dva roky zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 % pro příjmy přibližně nad 140 000 Kč měsíčně. Hamáček prosazuje nižší sazbu ve výši 19 % a posílení slevy na poplatníka. První návrh by mohl znamenat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši 70 až 90 miliard, druhý 25 miliard.
„Každopádně jsme se dohodli, že celý týden do příštího pátku, kdy bude třetí čtení daňového balíčku, využijeme k dalším jednáním,“ citovala ČTK ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). Premiérův návrh už v září podpořil prezident Miloš Zeman, naopak Národní rozpočtová rada jej nyní odmítla. Kromě dopadů na státní dluh upozornila také například na fakt, že změny nejsou v Babišově návrhu dočasné pro období následujících dvou let, ale právně zcela bez omezení.
Opozice postup kritizuje. KDU-ČSL varuje před dopadem na rozpočet a doporučuje zvýšení slevy na poplatníka. Tu ve třech variantách předložilo i hnutí SPD. ODS chce zase jednu sazbu 15 %. KSČM, která menšinovou koaliční vládu toleruje, varuje před změnami rozpočtových pravidel, s nimiž Babišův návrh také pracuje. Žádný z návrhů není součástí projednávaného státního rozpočtu, schválení některého z nich může být součásti daňového balíčku.
Anna Lebedová
Češi necestovali, tak se starali o bydlení. Počet hypoték roste
Navzdory současné pandemii a možným ekonomickým dopadům zájem o hypotéky stále roste. Zatímco v předchozím roce si úvěr pořídilo 77 tisíc českých domácností, letos ke konci září už 64 tisíc. Pokud bude půjčování pokračovat stejným tempem, překoná do konce roku hranici 85 tisíc. Data zveřejnila Česká bankovní asociace (ČBA) ve středu 21. října.
Celkový objem by tak podle České národní banky dosáhl 198 miliard korun proti loňským 162 miliardám. „Na to, že jsme v pandemickém roce, je to z mého pohledu až neuvěřitelné,“ řekl na tiskové konferenci Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA. Předpokládá, že padne rekord v půjčených částkách. Dosud se hypotéky vyšplhaly nejvýš v roce 2018 na 187 miliard. Úrokové sazby se momentálně pohybují kolem 2 % a banky stále zlevňují, zájem lze tedy očekávat.
Asociace také na přelomu května a června provedla výzkum týkající se finančního chování Čechů. Zúčastnilo se ho přes tisíc respondentů mezi 18. a 79. rokem věku. Z dotazovaných mladších padesáti let nemá hypotéku 67 % a neplánuje, zato 22 % si už peníze půjčilo. V přepočtu na populaci o úvěru právě uvažuje 400 tisíc obyvatel.
Z výsledků vyplývá, že lidé si nejčastěji půjčují částky kolem jednoho až dvou milionů korun. Standardně se splácí 25 až 30 let. Délku ovlivňuje kromě částky především věk žadatelů. „Kratší dobu mají nastavenou starší, na více než 20 let se upisují lidé do 40 let,“ uvedla Jana Hamanová, ředitelka výzkumu ve společnosti SC&C, která studii provedla.
Množství úvěrů ovlivnila podle Staňury také nemožnost vycestovat do zahraničí. Češi se místo dovolené starali o domov. Důsledky pandemie byly dalším tématem průzkumu. Alespoň desetina obyvatel se na jaře musela vypořádat se ztíženou situací. Jen pro 3 % se vyhlídky zlepšily: zlevnil se jim nájem nebo snáze dosáhli na hypotéku. To mohlo souviset se zrušením daně z nabytí nemovitosti, které vláda schválila na jaře.
Markéta Plešková
Nesmíme počítat s planetou B, zaznělo z Česka, srdce zelené Evropy
Green deal (či zelená dohoda) z dílny Evropské komise cílí na udržení růstu globálního oteplování pod 2 °C do roku 2050. Právě o tom a o plánu na obnovu evropských ekonomik po pandemii debatovali zástupci z řad českých europoslanců, šéfů korporátů a podnikatelů v online talkshow Česko v srdci zelené Evropy. Řeč se vedla o přístupu veřejnosti, názorech vlivných podnikatelů a možné podobě navrhované legislativy.
Blok s europoslanci Luďkem Niedermayerem (TOP 09) a Mikulášem Peksou (Piráti) problematiku představil takříkajíc z první ruky. Shodují se, že má Česko díky restrukturalizaci ekonomiky po pádu komunismu ve snižování emisí startovní výhodu a je nutné sladit krok s ostatními státy. „Důležité je, že jsme CO2 začali považovat za odpadní látku,“ dodal Peksa.
Zato ředitelé předních technologických gigantů místy upozorňují na možnost přemrštěné byrokracie. Sami green deal nevnímají jako ideologii, jejich klienti a zaměstnanci po ekologickém přístupu podle nich často volají. „Planeta B není a myslím, že je zodpovědností velkých firem ukazovat tu cestu i menším spotřebitelům,“ shrnul postoj tria zástupců velkých firem generální ředitel Vodafonu Petr Dvořák.
Politici i byznysmeni souhlasí, že se na této systémové změně dá vydělat třeba novými pracovními místy, jež vzniknou spolu se sektory ekologicky šetrného průmyslu. Hana Fořtová z firmy Frusack vidí snahy Evropské komise jedním slovem jako naději. Analytik Vojtěch Kotecký upozorňuje, že vedle průmyslových změn je třeba přehodnotit vztah ke krajině. Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák vyzdvihuje široký záběr dohody, což samo o sobě může předejít neshodám: „Naopak ji využijeme k tomu, aby se Evropa stala opravdu prvním kontinentem, který bude mít klimaticky neutrální ekonomiku.“
David Strnad
V roce 2018 přibylo neziskových organizací, vzrostl i počet dobrovolníků
Počet neziskových organizací proti předchozímu roku stoupl o 1,3 %, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Ve sledovaném období přibylo o 10 % více lidí, zvýšil se také počet dobrovolníků, kteří navíc odpracovali více hodin. Tento sektor se podílel na tvorbě HDP 1,78 %, produkce se zvýšila na 145,4 mld. Kč. Téměř 43 % této hodnoty tvořily veřejné vysoké školy.
„V roce 2018 působilo v České republice necelých 143 tisíc neziskových institucí, meziročně se jejich počet zvýšil o 1,3 %. Největší nárůst jsme zaznamenali u spolků, kterých nově vzniklo přes dva tisíce,“ uvedl Marek Rojíček, předseda ČSÚ, na online tiskové konferenci 27. října.
Kromě terciárního vzdělávání a výzkumu a vývoje v oblasti vzdělávání, připadá největší podíl vynaložených prostředků na rekreační a sportovní služby (13,5 %), ostatní vzdělávání a náboženství (6,3 %), služby sociální péče (4,9 %) a kulturní služby (4,4 %). Jejich financování se z největší části skládá z transferů a dotací z veřejných zdrojů (34,2 %) a příjmů za netržní produkci (21,3 %).
Barbora Ekrtová
Kultura
Snímky pro Czech Press Photo: Váleční koně v Sýrii i Humberto pod rouškou
Na pět tisíc fotografií 288 autorů z Česka a Slovenska se uchází o ceny v soutěži Czech Press Photo. Mezinárodní porota zhodnotila příspěvky přihlášené do sedmi kategorií (aktualita, reportáž, každodenní život, umění a kultura, člověk a životní prostředí, sport a portrét) a 29. října vybrala vítěze šestadvacátého ročníku. Jeho jméno se však veřejnost dozví až začátkem prosince.
Porota letos zasedala ve složení Joe Klamar z agentury AFP, americká reportérka Nicole Tungová, její australský kolega Chris McGrath z Getty Images, český fotograf Herbert Slavík a šéf fotobanky ČTK Petr Mlch. „Organizace letošní poroty a soutěže byla dramatická. Termíny příletů zahraničních porotců jsme nechávali na poslední chvíli,“ říká ředitelka soutěže Veronika Souralová a dodává: „Nyní stojíme před otázkou, jakým způsobem proběhne vyhlášení výsledků a předání cen.“ To by se mělo uskutečnit na slavnostním ceremoniálu 2. prosince v Národním muzeu.
O vítězná ocenění se utkají například snímky Lukáše Kaboně připomínající prosincovou střelbu ve Fakultní nemocnici Ostrava nebo série Jarmily Štukové Váleční koně v Sýrii. Mezi dalšími nominovanými jsou i fotografie Zdeňka Dvořáka zobrazující prázdný cirkus Humberto nebo snímky Jaroslava Nováka z předčasné oslavy konce koronavirové krize. Druhá hlavní cena soutěže, takzvaný Grant Prahy, už vítěze zná. Stal se jím Amos Chapple se souborem Střešní strážci Prahy, který dokumentuje skryté sochy na střechách.
Aneta Hamerníková
Spevák Žbirka oslávil narodeniny virtuálne s fanúšikmi
Obdobie koronakrízy a následné štátne opatrenia bezpochyby obmedzili kultúrny život, avšak množstvo umelcov si hľadá inovatívnymi spôsobmi cestu k svojmu publiku, i keď na diaľku. Výnimkou nie je ani hudobník Miroslav „Meky“ Žbirka, ktorý v deň svojich 68. narodenín namiesto krájania torty rozdával podpisy na virtuálnej autogramiáde.
„Vítam všetkých, samozrejme, už vás vidím všetkých. Takže v tejto chvíli to bola povinne dávka humoru… Môj narodeninový večer bude o tom, že si sadnem a budem sa podpisovať,” zahájil 21. októbra Žbirka netradičnú autogramiádu vo večerných hodinách na Facebooku. Jeho priaznivci si mali možnosť vopred objednať nielen CD, knihu, no napríklad aj tričko. Do objednávky uviedli venovanie alebo text, ktorý by si priali na zakúpenom produkte. Termín objednania bol síce obmedzený, no ukázalo sa, že sa Žbirka môže na svojich fanúšikov stále spoľahnúť, len samotné podpisovanie trvalo hodinu a pol.
Pri podpisoch mu asistovala jeho manželka Kateřina, ktorá mala o zábavu postarané, keďže Žbirka autogramiádu na diaľku okorenil aj svojím špecifickým humorom, ktorý on sám nazval futuristickým, pretože údajne nie je vtipný teraz. Podpisovania sa virtuálne zúčastnilo vyše 300 ľudí, a tak oslávenec paradoxne rozdával darčeky vo forme venovaní a podpisov fanúšikom z Česka i Slovenska, no na oplátku v komentároch prijímal vrúcne gratulácie a blahopriania.
Nina Briatková
Sport
Slavia zdolala oslabený Leverkusen. Rozhodl střídající Olayinka
Fotbalová Slavia vybojovala v Evropské lize první body. Ve druhém kole základních skupin porazila Leverkusen 1:0. Německý tým hrál od 22. minuty v deseti, když uviděl červenou kartu Karim Bellarabi. Ve druhé půli zahodil penaltu i následnou dorážku Nicolae Stanciu. Výhru Slavie zařídil až v závěru utkání hlavou Peter Olayinka.
„Potřebujeme tyto velké zápasy, aby se hráči učili. Ubojované vítězství v zápase, kde se nám třeba tolik nedaří, potřebujeme,“ řekl na tiskové konferenci kouč Jindřich Trpišovský.
Ústřední postavou prvního poločasu se stal záložník hostů Bellarabi. Nejprve na začátku třetí minuty nepotrestal chybu gólmana Koláře, který mu z rozehrávky naservíroval míč na hranici vápna. Poté ve 21. minutě Bellarabi po uklouznutí zasáhl zezadu prchajícího Provoda a rozhodčí Collum ho vyloučil.
Po přestávce byl pro Slavii klíčovým hráčem náhradník Olayinka. Na plac přišel v 61. minutě a hned po třech minutách vybojoval penaltu. Pokutový kop i dorážku sice Stanciu neproměnil, ale v minutě 80. se slávisté přece jenom radovali. A byl to právě Olayinka, který se po rohovém kopu dostal k zakončení a hlavou zařídil tři body. „Za cenu vlastního zranění dal gól, při kterém si zlomil nos,“ chválil Trpiškovský.
Po dvou kolech tak mají všechny týmy skupiny C shodně po třech bodech, díky gólovému rozdílu však vede tabulku Leverkusen, Slavia je kvůli zápornému skóre až na třetí pozici. Další kolo Evropské ligy je na programu tento týden.
Adam Procházka
Sparta na San Siru zase vysoko prohrála, ve skupině zůstává poslední
Fotbalisté Sparty ani ve druhém zápase Evropské ligy výkon nezlepšili, opět chybovali v obraně a opět nebodovali. Po domácí porážce s Lille 1:4 znovu prohráli vysoko o tři góly. Tentokrát nestačili na AC Milán, v současnosti nejlepšímu italskému týmu podlehli 0:3 a v tabulce zůstávají poslední.
Domácí měli celý zápas převahu, při útočných akcích si lépe rozuměli a byli důraznější. To sparťané se k míči a na polovinu soupeře dostávali minimálně a často chybovali v obraně. Jestliže chcete hrát na této úrovni, nemůžete udělat podobné chyby. Pořád se opakujeme. To je zbytečné. Musíte se zeptat hráčů, proč ty chyby dělají. Já pro to vysvětlení nemám,“ hodnotil výkon sparťanský trenér Václav Kotal pro Sparta TV.
U prvního gólu zaváhal Lischka, když neuhlídal Díaze, který po přihrávce Ibrahimovice otevřel skóre. Při druhém gólu sparťanská obrana zaspala zase: Čelůstka nestihl střídajícího Lea. Dalot, který předtím Leaovi asistoval, později uzavřel skóre zápasu. A to měli domácí šancí víc, jen Leao zahodil dvě.
„Vlastním špatným výběrem místa dostáváme sami sebe pod tlak. To je náš největší problém,“ shrnul Kotal zápas, který mohl dopadnout ještě hůř, kdyby Ibrahimovic proměnil penaltu. Po Lischkově zbytečném faulu trefil pouze břevno. Další zápas odehraje Sparta ve čtvrtek 5. listopadu proti Celtiku, opět bez diváků.
Viktorie Semrádová
Liberec v Bělehradu schytal debakl. Vysoká škola fotbalu, uznal Nguyen
Liberečtí fotbalisté poprvé v letošní Evropské lize prohráli. Na hřišti Crvené zvezdy Bělehrad je srazil především nepovedený vstup do utkání. Jan Matoušek sice skóre korigoval, avšak po přestávce už se radovali pouze domácí. Prohra 1:5 byla pro Slovan nejvyšší v soutěžích UEFA.
Crvena Zvezda, v jejíž nominaci chyběl z koronaviru se zotavující bývalý sparťan Guélor Kanga, udeřila už po sedmi minutách. Hlavou se trefil El Fardou, který navíc za další čtvrthodinu tvrdou ranou zvýšil na 2:0. „Zkušenost, kolotoč. Dostali jsme dvě rychlé branky a do konce poločasu jsme čelili dalším nebezpečným situacím,“ uznal na klubových stránkách liberecký trenér Pavel Hoftych.
Severočeši se ještě před odchodem do kabin dostali na dostřel, když se zpoza vápna hezky prosadil Matoušek. Jednalo se však o spíše ojedinělou šanci. S chutí hrající srbský tým ve druhé půli zásluhou Gajiće, Kataie a Falcinella přidal další tři góly a upravil skóre na konečných 5:1. „Byla to vysoká škola fotbalu a my jsme sem přijeli jako žáčci,“ mrzelo brankáře Filipa Nguyena. „Štěstí jsme si asi vybrali minule proti Gentu, tentokrát soupeř potrestal každou naši chybu. Musíme se z toho poučit a nevěšet hlavu.“
I přesto má Slovan po dvou kolech na kontě tři body, což je solidní základ pro další zápasy. Příští čtvrtek se představí na hřišti německého Hoffenheimu, který je zatím stoprocentní. „Určitě tam nepojedeme s tím, že nemáme šanci. Budeme chtít bodovat,“ uzavřel Nguyen.
Ondřej Belák
Trenér Pešán na Karlaju chtěl hráče jen ze zahraničí, ale bere i juniory
Velké problémy měl trenér reprezentace Filip Pešán při skládání své první nominace. Protože se česká nejvyšší soutěž kvůli vládním opatřením nehraje, chtěl pozvat jen hráče ze zahraničí. Kvůli velkému počtu omluvenek však k hokejistům z ruské či severských soutěží povolal nakonec deset juniorů, třeba Filipa Hronka, který působí v NHL a momentálně vypomáhá Hradci Králové, a Radana Lence z Liberce.
„Každý den jsme měli dvě až tři varianty sestavy, scházely se nám omluvenky, mnozí hráči v týmu nefigurují ze zdravotních důvodů,“ řekl ve čtvrtek 29. října Pešán, jenž chce zopakovat loňský triumf i úspěch z roku 2012.
Do branky počítá s Dominikem Hrachovinou, Patrikem Bartošákem a libereckým juniorem Lukášem Paříkem. Na Karjalu se podívá i rostoucí osmnáctiletý talent z Litvínova Jan Myšák a o rok starší třinecký Adam Raška. Ze známých jmen obléknou národní dres po dvou letech Ondřej Roman s Janem Ordošem, po roce Radek Koblížek a Rudolf Červený. Jubilejní stý zápas oslaví nejzkušenější hráč Jakub Krejčík.
Všichni hráči museli mít před odletem 2. listopadu negativní test na koronavirus a pohybovat se v rámci tzv. bubliny, aby mohli nastoupit k zápasům: ve čtvrtek proti Švédsku, v sobotu Finsku a v neděli Rusku. Během jednoho z utkání přítomní uctí památku nedávno zesnulého trenéra Miloše Říhy a připomenou takzvanou zlatou generaci za mřížemi, tedy mistry světa z let 1947 a 1949, kteří po politickém procesu skončili ve vězení.
Eliška Ratiborská
Počasí
Nevyzpytatelné podzimní počasí: začátek listopadu téměř lámal rekordy
Změna času z letního na zimní s sebou přinesla typický nezvyk vstávání do tmy a začínající šero už o čtvrté hodině odpolední, ale jinak se zatím o zimě příliš mluvit nedá. Podzimní chladno sice začalo poměrně zprudka, ale než se lidé stačili přizpůsobit, dny se proměnily z mrazivých na teplé. V pražském Klementinu v pondělí 2. listopadu naměřili 19 °C, což je jedna z nejvyšších listopadových hodnot této stanice, která funguje od roku 1776. Atmosféru podzimu ale podpořilo občasné sychravo a teploty začínají opět prudce klesat.
Klára Španělová